The text explores the nature of intellectual effort, characterized as a journey toward an as-yet-ungrasped end. The author argues that this end is not predetermined, nor is it a pre-planned route leading to a guaranteed conclusion. Instead, a genuine path of thought leads to realities that are initially unknown to the thinker and often surprising. These discoveries do not exist prior to the journey; rather, they gain their meaning retrospectively through the context of the intellectual process itself. The result of such effort is something truly new, yet it cannot stand alone; its validity and significance are inextricably linked to the historical and narrative context of the path taken to reach it. Consequently, the philosophical process is seen not as a mechanical execution of a plan, but as a creative movement where the destination and the journey are mutually constitutive, emphasizing that truth emerges from the act of thinking itself.
Text filosofův – 4
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 31. 8. 2015
- This is a part of the original document:
- 2015
Text filosofův – 4
Každé myšlenkové úsilí má nějaká svá východiska, nějaké své metody, a musí směřovat (cílit) k nějakému zatím ještě neuchopenému (a ovšem nedosaženému) „konci“. Tím koncem není a ani nemůže být nic předem pojatého, ba vůbec nic předem jakkoli bez onoho úsilí předem daného. Myšlenkové úsilí jde určitým směrem, takže to může (při větších vnitřně integrovaných podnicích) vypadat jako předem rozvržená a pak eventuelně upravovaná a vylepšovaná, ale posléze pevná cesta (po jejímž absolvován by bylo možno uzavřít: QED): žádné takové „erat“ tu nebylo a není. Skutečná myšlenkové cesta, ta pravá a vskutku platná, se posléze – pokud vůbec – dostává do míst a ke „skutečnostem“, o kterých sám myslící zprvu nic neví a kterými je vždy znovu překvapován; ale je to třeba vyslovit ještě ostřeji: o kterých „předtím“, tj. „dříve“, ergo „původněji“ nebylo nijak rozhodnuto, ale která ex post dávají smysl teprve v souvislosti s onou vykonanou cestou. To, k čemu se eventuelně (v pozitivním případě) dospěje, je vskutku něčím novým, o čem nebylo původně (nebo jakkoli dříve, „předtím“) rozhodnuto, ale co neobstojí samo bez souvislostí s celou cestou, po níž se k výsledku dospělo, tj. co by samo o sobě, zbaveno „dějinného“ („dějového“) kontextu, mohlo mít samostatný pozitivní význam.
(Písek, 150831-4.)