This text explores the nature of rules and order through the Dalai Lama's millennium message, specifically his advice to learn the rules so that one knows how to break them properly. The author highlights that while rules are essential for any meaningful action, their mere repetition should not be the ultimate goal. Instead, one must strive for improvement and correctness, which often necessitates transcending or breaking existing regulations. The reflection compares this view with a hypothetical formulation by Emanuel Rádl, noting the limitations of both perspectives. Rigid adherence to rules can hinder progress, while breaking them without a higher purpose can lead to misunderstanding. The author argues that human existence requires rules, yet it also demands their continuous refinement or replacement with better ones. Ultimately, the focus is neither solely on the rules themselves nor on the act of breaking them, but on the pursuit of what is truly right, which guides us toward a more profound understanding of order and ethics beyond formal constraints.
Pravidla a řád
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 29. 10. 2015
- This is a part of the original document:
- 2015
Pravidla a řád
Dalajláma uvedl ve svém poselství k miléniu jako 5. bod toto ponaučení (tuto mantru): „5. Naučte se pravidla, abyste věděli, jak je správně porušit.“ To je velmi správný, ba vynikající přístup k pravidlům. Je v tom hluboké rozpoznání toho, že nic správného nelze podniknout bez pravidel, takže je zásadně důležité se pravidlům naučit a znát je co nejlépe. Přitom ovšem cílem není pravidla pouze dodržovat a tím jejich dodržování ustavičně opakovat, ale naopak udělat krok k něčemu dalšímu, lepšímu, správnějšímu. To, co je správné, potřebuje využít pravidel, ale samo se neřídí pravidly, nýbrž vede nás (ba často nutí) k jejich překračování a tedy porušování. Kdybychom užili Rádlova způsobu vyjadřování, řekli bychom asi, že porušování pravidel lze ospravedlnit jen ve jménu pravidel lepších. Obojí formulace ovšem má svou chybu, i když každá jinou. Větší chybu vidím spíš v té „Rádlově“ (nikoli autentické, resp. přesně formulované): cílem není vylepšit pravidla a pak jednat podle těch vylepšených, neboť i to je jen něco zprostředkovávajícího. Menší chybu vidím ve formulaci dalajlámově: mohla by vést k nesprávnému domnění, jako by šlo jen o to porušování, byť „správnému“, takže by nešlo (nutně) o nová, lepší pravidla. Mám prostě za to, že bez pravidel to nejde: nejde to bez jejich porušování, ale ani bez jejich vylepšování resp. výměnu za lepší. Také pravidla mohou být správnější nebo méně správná. A přece nejde ani jenom o ně, ani především o ně.
(Písek, 151029-3.)