This text explores the relationship between the object of thought and its periphery, drawing an analogy with peripheral vision. The author examines how intellectual intentions are accompanied by secondary associations and conceptual connections that are not the focus of immediate attention but form a necessary context. A significant element of the discussion is the distinction between the immediate environment and the "Umwelt" (surrounding world), where the Umwelt includes elements that are not currently present but play a role in the subject's intentionality. The author critiques the notion of an object as an isolated entity "in itself" and demonstrates that an object's status is determined by the subject's interest and needs, rather than mere physical presence, as illustrated by the example of a sated tiger. This selectivity and intentionality are speculatively compared to processes at the chemical level, where atoms may exhibit a degree of selectivity when choosing bonding partners. The text thus offers a deep insight into the issues of perception, intentionality, and the constitution of objectivity in both thought and nature.
Před-mět a jeho „periferie“
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 18. 11. 2015
- This is a part of the original document:
- 2015
Před-mět a jeho „periferie“
V případě našich myšlenkových (intelektuálních) „intencí“ se setkáváme se zjevem poněkud připomínajícím naše vidění: když něco vidíme (a víme, že to vidíme), zahlédneme v periférii toho viděného ještě leccos dalšího, aniž bychom se na to cíleně soustřeďovali. (Mluvíme o tzv. periferním vidění.) A vskutku je tu jistá obdoba, i když jde o něco docela jiného, protože jde jednak o asociace, jednak o pojmové souvislosti. To, jak nás při myšlení na něco určitého napadá myšlenka nějak odlišná, jiná, někdy i jiného druhu, je něco naprosto odlišného od toho, když si při myšlení na nějakého člověka vzpomeneme na jeho manželku nebo děti, nebo na někoho, s kým se často setkával (a my jsme to registrovali), atd. Trochu to souvisí i s rozdílem mezi okolím a osvětím (do osvětí náleží i to, co v danou chvíli v okolí není k dispozici, např. když liška nebo sova číhá na kořist nebo ji hledá a „vyhlíží“. Představa, že „před-mětem“ může být něco jakoby o sobě vzatého, je mylná. Pro nažraného a líného tygra není ani zvíře, které obvykle loví (např. mládě antilopy) „předmětem“, hodným zájmu, navzdory své aktuální prezenci. (Možná, že tak nějak to může vypadat i při chemických reakcích: nejde jen o to, že je nablízku nějaká volná valence, ale v málo ionizovaném prostředí si možná atomy své partnery dokonce vybírají!)
(Písek, 151118-2.)
[Upravený a doplněný zápis 151116-1. Pozn. red.]