This text explores the relationship between non-objective aspects of reality and the tendency toward reductionism, which ignores these facets. The author asserts that reductionism is an ancient phenomenon that deliberately overlooks features of reality that are imperceptible to an external observer. Sensitivity to non-objectivity varies naturally among individuals but must be continuously cultivated, as it can easily be weakened or actively challenged. A significant role in this context is played by the emergence of rituals and language, which originally possessed a magical character by bringing the non-present into the present. The text warns against the purposeful simplification of complex reality and defines the philosopher’s role as a guardian who must actively protest against all forms of reductionism. The treatise aims to highlight the struggle over the nature of human perception and the necessity of maintaining sensitivity to what transcends a mere external description of objects.
Nepředmětné x redukcionismus
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 15. 12. 2011
- This is a part of the original document:
- 2011
Nepředmětné x redukcionismus
Tendence k „redukcionismu“, tj. k přehlížení některých „pravých“, tj. skutečných, ale pohledu, resp. přístupu vnějšího pozorovatele „nevnímatelných“ (tj. zvnějšku nevnímatelných) rysů „skutečnosti“, je nesporně prastará. Dalo by se možná docela oprávněně říci, že „vnímavost“ či citlivost (senzitivita) jedinců pro nepředmětné stránky skutečnosti je již jaksi „od přírody“ různá, různě intenzivní. Ale stejně nepochybně platí, že tato „vnímavost“ může a vlastně musí být pěstována, kultivována, tak říkajíc „broušena“, a tím také zdokonalována (nicméně na druhou stranu rovněž oslabována a aktivně, někdy až urputně zpochybňována, takže zase obrušována, otupována). Jde tedy o terén či pole zápasů a bojů nejrůznější podoby a rozdílného cílového zaměření. Vynález rituálů a především rituálních zvuků a výkřiků (z nichž se „vyvinul“ jazyk) byl dlouho provázen charakteristickými rysy „magičnosti“: každé slovo mělo původně magický charakter, protože přivolávalo i z velké dálky to, co nebylo přítomno, do přítomnosti, která však mohla být (některými urputníky) odhalována jako „neskutečná“. I v tomto případě – tak jako ve všech vůbec – je třeba se vystříhat oné tendence k účelovému zjednodušována, tj. k redukcionismu. Všude tam, kde k redukcím a redukcionismu dochází, musí být filosof ve střehu a musí náležitě a výrazně protestovat.
(Písek, 111215–1.)