This text examines the relationship between happening and time, focusing on the distinction between private and general time. The author posits that while all happening occurs in time, a specific feature of event-based activity is its capacity to co-create its own 'private' event time. This internal time is closely linked to the transformations and movements within a 'true event.' Because true events interact with their surroundings, their private times relate to one another, creating temporal fields that overlap and interpenetrate. The result of this coexistence is the establishment of 'general time,' which remains dependent on the events unfolding within it. Within this general framework, 'improper events' also take place, being influenced or organized by true events to various degrees. Time is thus presented not as an independent backdrop, but as an ontological phenomenon derived from the dynamics and mutual interactions of events.
Čas a dění / Dění a čas
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 29. 1. 2008
- This is a part of the original document:
- 2008
Čas a dění / Dění a čas
Jakékoli dění může probíhat pouze v čase; specialitou událostného dění je to, že si utváří (spolutváří) svůj vlastní čas, tj. jakýsi soukromý událostný čas. Tento vlastní čas je termínovaný, ale je velmi úzce spjat se všemi skutečnými proměnami, změnami a pohyby uvnitř (pravé) události. Protože však všechny pravé události jsou schopny nějak reagovat na své okolí, přesně řečeno interagovat se svým okolím, tj. s jinými pravými i nepravými událostmi kolem sebe, je onen „vnitřní“ resp. raději „soukromý“ čas události v nějakém vztahu k „soukromým“ časům těchto okolních událostí a spolu s nimi zakládá a vytváří tzv. obecný čas, které je ovšem závislý na událostech, jež v něm probíhají. Mohli bychom mluvit o tom, že každá pravá událost má nejenom svůj vlastní „vnitřní“ čas, ale že ve svém průběhu vytváří kolem sebe (ve své okolí) jakési časové „pole“; a jednotlivá pole v jisté vzájemné blízkosti probíhajících pravých události se překrývají, navzájem prostupují a zanechávají jako výsledek své „koexistence“ právě to, čemu říkáme „obecný čas“. A v tomto obecném čase mohou pak probíhat i veškeré nepravé události, více či méně ovlivňované a případně organizované a tím zároveň přivlastňované událostmi pravými (některými intenzivně, jinými až takřka nepozorovatelně).
(Písek, 080129-3.)