This text presents a philosophical critique of objectification within intentional acts and introduces the concept of the "intentional non-object." The author does not call for the total rejection of logical objects, but rather critiques the prevailing tendency to create static models that are removed from time and motion. The primary goal is to endow these intentional models with dynamics, spatiality, and especially temporality, thereby preventing the degradation of the reality being modeled. Real entities are understood as event-based processes characterized by a specific beginning, duration, and end. The proposed concept of the "non-object" does not signify an absence of objects, but rather a rejection of substantial metaphysics in favor of event-based modeling. Ultimately, the aim is to refine our understanding of reality so that intentional models do not resemble fixed geometric or numerical ideals, but instead accurately reflect the procedural and temporal nature of existence.
Intencionální „ne-předmět“
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 19. 6. 2004
- This is a part of the original document:
- 2004
Intencionální „ne-předmět“
Kritice „zpředmětňování“ nemá být rozuměno tak, že se zavrhují všechny typy (logických) „předmětů“, nýbrž ve smyslu daleko užším a také preciznějším. Naše kritika se týká především (i když nejenom !) toho, že logickými „předměty“ (cíli) se stávají intencionální modely, zbavené pohybu, tj. konstituované mimo čas a mimo skutečný prostor (místo toho je jim přimodelován prostor zase modelový, intencionální, zase bez pohybu a proměny, tedy bez času). Naším záměrem je nezbavovat intencionální akty jejich (k nim příslušejících) modelů, ale vybavit tyto modely pohybem, tedy přisoudit, přikonstruovat jim nejen prostorovost, ale i časovost. Jinak řečeno: nejde nám o odvrat ode vší zaměřenosti intencionálních aktů na skutečnosti za pomoci a prizmatem intencionálních modelů, ale jde nám o to, aby ty modely nedegradovaly vše, co modelují, tím, že to zbavují časovosti a pohybu. Provizorně tedy budeme mluvit o intencionálních ne-předmětech, což neznamená popření veškeré předmětnosti v logickém smyslu, nýbrž odmítnutí takového zpředmětňování, které je charakteristické pro substanční metafyziky. Logické „modelování“ se prokázalo jako účinné, a proto by nemělo smyslu od něho naprosto upouštět. Jde však o to, vylepšit způsoby našeho modelování, a tedy i způsoby celkového chápání skutečností, tj. opravdových (pravých) „jsoucen“, která nejsou leč událostným dění, jež má svůj počátek, průběh a konec. Výsledkem tedy nebude nějaká „bez-předmětnost“, tedy absence „předmětů“, nýbrž práce s „ne-předměty“, tj. s takovými intencionálními „předměty“, které se nebudou podobat ani trojúhelníkům, ani číslům, ale jejichž smyslem bude modelovat události.
(Písek, 040619-2.)