Tento text se zabývá etymologickým a sémantickým rozborem pojmů organizace, organismus a struktura. Autor vychází z řeckého kořene „organon“, jenž označuje nástroj, a poukazuje na vnitřní rozpor v běžném užívání slova organismus. Organizace je v tomto pojetí chápána jako vnější uspořádání prvků, podobné řemeslné činnosti, kde organizující činitel stojí vně výsledného celku. V protikladu k tomu je zkoumán pojem struktura, který se jeví jako neutrální z hlediska vnějšího či vnitřního původu. Text však upozorňuje na sklon evropské tradice k objektivizaci, kvůli němuž se často opomíjí existence niterných struktur. Úvaha vybízí k hlubšímu zamyšlení nad tím, jak jazyk a tradice formují naše chápání živých bytostí a jejich uspořádání. Celkově jde o kritický pohled na technické chápání života skrze optiku vnějšího formování.
[Organizace a organismus]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 21. 1. 1997
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1997
[Organizace a organismus]
Když přihlédneme ke kořenům slova organizace, tj. zejména k řeckému slovu ORGANON, které znamenalo „nástroj“, „instrument“, pak se nenecháme zmýlit tím, že se pro živé bytosti běžně užívá termínu „organismus“. Je to zvyk, který je v rozporu s tím, co napovídá jazyk sám: organizace je aranžování věcí (prvků, členů) zvenčí, tedy takříkajíc způsobem řemeslnickým. Organismus je tedy něco, co vzniká organizováním, pořádáním zvenčí, tj. nějakým činitelem (faktorem), který zůstává vně samotného organismu. Naproti tomu struktura se zdá být v souvislosti s důrazem na vnějšek nebo vnitřek spíše neutrální – připouští obojí – ovšem pokud toho slova užíváme s vědomým záměrem. Jinak v důsledku obecného tlaku evropské tradice k zpředmětňování přichází obvykle respekt k tomu, že mohou „existovat“ také „niterné“ struktury, zkrátka.
(Praha, 970121-2.)