Tato úvaha vychází z citátu francouzského politika definujícího politiku jako odpověď na správnou otázku v pravou chvíli. Autor textu se zamýšlí nad hlubšími implikacemi tohoto výroku a poukazuje na to, že podstata politiky, či lidského jednání obecně, nespočívá pouze v pohotové reakci, ale v prvé řadě v rozpoznání samotné otázky a posouzení její relevance. Odpověď totiž nabývá své legitimity pouze skrze vazbu na konkrétní výzvu. Text zdůrazňuje, že schopnost identifikovat 'pravou chvíli' a 'správnost' problému vyžaduje zvláštní druh kompetence, která není samozřejmá. Autor naznačuje, že chápání politiky musí být buď podstatně rozšířeno, nebo musíme uznat, že tyto principy platí pro širší okruh lidských aktivit. Celkově jde o kritické zkoumání vztahu mezi otázkou, časem a odpovědností jednajícího subjektu, přičemž klade důraz na ontologický status otázky jako východiska pro smysluplné jednání ve veřejném i soukromém prostoru.
[„Politika je odpověď na správnou otázku v pravou chvíli“]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 18. 2. 1998
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1998
[„Politika je odpověď na správnou otázku v pravou chvíli“]
Na TV 5 jsem dnes zaslechl citát z výroků jednoho francouzského politika: Politika je odpověď na správnou otázku v pravou chvíli. – Na jedné straně je třeba připomenout, že to neplatí pouze o politice – anebo musíme chápání politiky podstatně rozšířit. Na druhé straně můžeme z té myšlenky vyjít, abychom ukázali, co všechno je tím řečeno a co naopak zamlčeno. Především tu je ona zmíněná „otázka“ a zejména její „správnost“: politika není jen odpovědí, ale je také a dokonce především rozpoznání oné otázky a posouzení její správnosti. To je ostatně už dáno tím, že jde o odpověď: odpověď se stává odpovědí teprve tím, že reaguje na nějakou otázku. Ale kde se bere ona otázka? (Můžeme ostatně mluvit také o „výzvě“ apod.) Totéž platí o rozpoznání „pravé chvíle“: kdo tu je kompetentní v posouzení, zda jde o „pravou otázku“ a o „pravou chvíli“?
(Písek, 980218-3.)