Soukromý dopis z ledna 1976, odeslaný z Prahy adresátce Vilušce, slouží jako opožděné vánoční přání a zevrubná zpráva o autorově složité životní situaci. Autor v textu vysvětluje příčiny dlouhé komunikační odmlky, kterou způsobily neustálé poruchy telefonu a jeho pracovní vyčerpání. Podrobně popisuje své nedávné zkušenosti s manuálními profesemi, k nimž byl přinucen po nuceném odchodu z předchozího zaměstnání v Památníku. Nejprve pracoval jako vrátný v náročných čtyřiadvacetihodinových směnách, kde se i přes únavu snažil zaznamenávat své myšlenky na magnetofon. Následně přibližuje svou aktuální práci topiče v paláci Dunaj, kterou provázejí těžké pracovní podmínky a finanční nejistota. Dokument je cenným svědectvím o životě intelektuála v období normalizace, kdy byla odborná práce nahrazena dělnickými profesemi. Dopis končí opakovaným pozváním adresátky k návštěvě Prahy a přáním všeho dobrého do nového roku.