Tento text z roku 1952 kriticky zkoumá možnosti křesťanství v moderním, nenáboženském světě. Autor argumentuje, že křesťanství je definováno svými vysokými, transcendentními cíli a svou bytostně náboženskou povahou. Pokusy o jeho záchranu skrze procesy demytologizace, odkultičtění či zbavování náboženských prvků považuje za pochybné, neboť takové redukce vedou pouze ke kompromitaci a ztrátě původní svrchované moci víry. Podle autora je křesťanství jako historická etapa již uzavřeno a nelze jej násilně přizpůsobovat požadavkům dnešní doby, která se nevyvíjela v čistě křesťanských intencích. Místo snahy o reformu zastaralých forem je nutné se z křesťanství poučit a usilovat o vznik nového lidského přístupu k světu. Tento nový postoj by měl disponovat stejnou silou a nárokem na vysoké cíle, jaké kdysi charakterizovaly křesťanství v jeho rozkvětu, avšak musí odpovídat realitě současného světa bez falešného navazování na minulost.
[Křesťanství a jeho cíle v přítomné situaci]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 17. 9. 1952
- jedná se o část původního dokumentu:
- [Příležitostné poznámky, 1952]
[Křesťanství a jeho cíle v přítomné situaci]
17. IX. 52
Vysoké cíle, jež si postavilo křesťanství, jsou čímsi, co je transcendentní pro samo křesťanství. Jinými slovy: křesťanství není křesťanstvím, jestli začne své vysoké cíle redukovat. Dnes je však historicky determinováno, aby své cíle redukovalo. To znamená: křesťanství musí být svrchovanou mocí, svrchovaným lidským přístupem k celému světu, který nepřipouští výjimek. Toto křesťanství je však podstatně náboženské, je náboženstvím. Transformovat je tak, aby stejnou svrchovaností bylo i dnes, v době zcela nenáboženské, znamená jeho svrchovanost redukovat. Zachraňovat křesťanství jeho od-náboženštěním je základně pochybné. Je lépe je nechat minulosti nežli je v přítomnosti kompromitovat. Jestliže mluvíme (právem) o odkultičtění, demytologizaci atd. (též de-religiosování), pak jde o demytologizaci etc. našeho života, nikoli o demytologizaci křesťanství. Křesťanství ztratí svou sílu, bude-li předěláváno podle požadavků dnešní doby, neboť historie se nevyvíjela čistě v intencích křesťanských, aby bylo možno pravý smysl křesťanství jen rozvinout, odhalit za zvetšelostí mytických atd. roušek. Křesťanství je historicky ukončeno; je možno se z něho učit, není však možno je protahovat a natahovat do dnešní doby. Je nutno se vzchopit k něčemu, co bude se stejnou mocí pretendovat na vysoké cíle jako kdysi křesťanství.
### 520917