Text se zabývá filosofickou úvahou o povaze vztahů mezi věcmi a jejich vzájemné souvislosti či nesouvislosti. Autor argumentuje, že věci jsou do vztahů a celků spojovány právě proto, že jsou samy o sobě oddělené, různé a nespojené. Samotná existence těchto vazeb však neznamená, že by věci ztrácely svou původní odlišnost nebo samostatnost. Vedle jednoty a souvislosti vždy existuje rozmanitost a nesouvislost. Každý vztah je v tomto pojetí dialektickým místem, kde se věc se světem zároveň propojuje i se od něj vyděluje. Studie zdůrazňuje nezbytnost zkoumání obou těchto stránek – jak sil, které věci sjednocují, tak faktorů, které zachovávají jejich oddělenost. Pochopení reality vyžaduje analýzu vztahů i „nevztahů“, neboť teprve jejich vzájemné působení definuje podstatu bytí věcí ve světě.