This reflection examines the transformation of human existence under the influence of technology, which shifts the process of objectification to a new, dynamic level. The author points out that technology is no longer just a reflection of incorrect knowledge of the world, but has become an active force that reshapes the world according to this perception. This leads to a threat to the traditional foundations of human orientation and a fundamental change in the conditions of being. Although the transition of existence to a new level is generally welcomed, the author sees a fundamental flaw in the absence of a deeper reflection on this process. Man programmatically changes the world and his own situation without fully realizing the consequences of his actions. The text emphasizes the necessity of finding a new foundation in which human being could anchor itself again in a constantly changing, technized environment. The problem is not technology itself, but the fact that man has not yet sufficiently understood the significance of his own interventions in the structure of the world, thereby risking the loss of his authentic position and a secure basis for his future direction.
[Člověk a technika proměňující svět]
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 2. 5. 1966
- This is a part of the original document:
- [Příležitostné poznámky, 1966]
[Člověk a technika proměňující svět]
Objektivace došla v technice nové úrovně, dynamizovala se. Zatímco předtím šlo o zkreslené představy, nesprávné poznání světa, dostává se člověk nyní do závislosti a do vleku nejen svých představ a falešných poznatků, ale do vleku neobyčejně mohutných hybných sil, jimiž je „špatně poznaný“ svět měněn k obrazu tohoto špatného poznání, tj. je přestavěn právě v lidské dimenzi, takže ohrožuje onen základ lidské orientace ve světě, který byl dán tímto světem jako takovým, tj. v jeho dosavadní podobě. Člověk přesunuje znovu svou existenci – dostává se na novou rovinu. To zásadně lze pouze uvítat. Vada je v tom, že dostatečně nezreflektoval svou situaci a že zejména neví, co dělá, když technizuje svůj svět. Okolnost, že člověk likviduje nebo alespoň relativizuje onen základ, z něhož jako bytost vždy vycházel a ještě znovu vždy vychází, že mění cílevědomě, programově podmínky své vlastní existence, svého pobývání ve světě právě tím, mění tento svět, tj. že začíná pobývat v novém, změněném (resp. ustavičně měněném) světě, a tedy pobývat jinak, existovat jinak, musí teprve nabýt svého pravého významu tím, že člověk najde jinou základnu, v níž zakotví a z níž jako ze své vlastní (přivlastněné) nadále bude vycházet.
2. 5. 66
### 660502