J. L. Hromádka (1)

25. II. 69

1919) Masarykova filosofie náboženství etc. (habil. práce)

Přesun z oblasti ideovosti (vůbec myšlení) – důraz na objektivitu:

• pravda netkví v pouhé logice, ideovosti (56–57)

• pravda nezáleží jen v logických vztazích a abstraktních pojmech (57)

• (Masarykovi) je poslední hodnotou idea (43)

• (Masaryk) se chce dobrati přesných myšlenek jako pravého výrazu poslední pravdy (43)

• (u Troeltsche) podstata pravdy, nejvyšší reality, tkví ve věčných vztazích ideových, neměnných, vždy stejných (51)

• pro poslední realitu náboženskou nestačí nám pouhá idea (54)

• pravda není jen ve statice; není jen v abstraktních ideách (54)

• křesťanství neprojevilo se v nových ideách (55)

• křesťanské podstaty nelze redukovati na pouhý ideový obsah (55)

• základ. problém system. theologie: idea či dějinně osobnostní událost (48)

• je poslední pravda ve vztazích rozumových, či v určitém Božím dění? (48)

• na půdě intelektuální, myšlenkové, nelze rozřešiti otázky po pravdě v náboženství (53)

• náboženství vede k hodnotám a ideám, které nejsou jen logickými pojmy nebo subjektivními ilusemi, nýbrž metafysickými realitami (57)

• co mi pomůže mluviti o pravdě, lásce, bratrství, dobrotě, svatosti, jsou-li to jen pomysly, a nikoli nejvyšší skutečnosti (57)

• pravda je více než spleť psychických jevů (50)

### 690225