[Křesťanství a atheismus, otázka po atheistické interpretaci víry]¹

19. 9. 67

Do konfrontace křesťanství a atheismu se promítají ještě mnohé jiné konfrontace a rozpory, jimiž se nehodlám zabývat. V jistém smyslu se stávají oba konfrontovaní partneři (kř[esťanstv]í a atheismus ideologickým výrazem pozic velmi odlišných. Ideologie však je vždy možná jen jako pokleslá teoretická pozice. Vztah k pozicím neteoretickým (a neideologickým)² ovšem zůstává zachován. Avšak zatímco ideologie se stává výrazem oněch pozic a současně je svou ideologizací zakrývá a překrývá, teorie může představovat reflexi těchto pozic, a tím jejich odkrytí (pokus o to – alespoň), jejich postavení do ostřejšího světla. Naším cílem je pozvednout úroveň konfrontace právě na tuto teoretickou úroveň.

Teorií někdy rozumíme zpředmětněnou distanci vědomí. To nemáme na mysli, ale spíše reflexi vlastních pozic, od nichž se nehodláme distancovat (leč snad metodicky, když se ukáže příhodnost). I taková reflexe (ba právě jen taková) může osvětlit vpravdě ony pozice, postavit je do pravého světla.

Tak se stává naším problémem, zda reflexe víry může být provedena prostředky nenáboženskými a přímo a-theistickými, ne-theistickými. Jinými slovy, zda theismus je, či není nezbytnou teoretickou (či ideologickou) podmínkou reflexe víry. A protože se domníváme, že se reflexe víry nejen může, ale v současné situaci rozkladu metafyziky musí rozejít s onto-theologickým konceptem (a celým kontextem, který k tomu patří), chceme se zabývat možností atheistické interpretace (reinterpretace) křesťanské víry a víry vůbec (jejíž nejadekvátnější reflexí byla právě křesťanská theologie).

### 670919