This text explores the philosophical debate between Bradley and Russell concerning the nature of internal and external relations. Bradley followed the Leibnizian tradition, suggesting that all relations are intrinsic to a thing's concept, whereas Russell argued for their external nature. The author illustrates this conflict using the geometric example of a triangle. While a triangle is defined simply as a plane figure bounded by three lines, its numerous further properties—such as its centroid, inscribed circles, and the quantitative relationships between angles and sides—do not logically follow from this initial definition alone. Discovering these properties requires the introduction of new concepts that cannot be derived from the preceding ones. The text argues that concepts serve as cognitive tools, but they cannot yield further insights unless one moves beyond the definitions to the intentional objects themselves. Understanding thus involves a continuous expansion of the conceptual framework to grasp the internal relations that are inherent but not explicitly contained within the basic definition.
Pojem a poznání
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 31. 5. 1991
- This is a part of the original document:
- 1991
Pojem a poznání
Na přelomu století došlo k vážné diskusi mezi Bradleyem a Russellem o tzv. vnitřních a vnějších vztazích. Bradley byl přesvědčen, že Leibnizovo přesvědčení, resp. teorii, že všechny (podstatné) vlastnosti nějaké věci jsou obsaženy v pojmu této věci, lze domyslit tak daleko, že nejenom nerelativní vlastnosti, ale dokonce veškeré vztahy mají vnitřní (interní, „intrinsic“) povahu. Russell to naopak vehementně popíral a trval na tom, že veškeré vztahy jsou všeobecně vnější (externí). Uvažme v tomto smyslu trojúhelník jako rovinný obrazec. Jeho pojem je dostatečně definován jako část roviny, omezená třemi přímkami (protože mluvíme o ploše omezené přímkami, nemusíme mluvit o pouhých úsečkách). Postupným zkoumáním zjistíme mnoho dalších vlastností trojúhelníku, které logicky z výměru nevyplývají, ale přesto jsou vnitřními vlastnostmi resp. vnitřními vztahy v onom trojúhelníku (střed resp. poloměr kružnice vepsané a opsané, těžiště, vnitřní a vnější úhly a jejich vzájemná velikost (součet vnitřních úhlů), kvantitativní vztah mezi úhly a poměrem stran trojúhelníka, vztah mezi základnou, výškou a plochou trojúhelníka, atd. atd. Tu se zdá být mimořádně důležité, že ke každému dalšímu kroku v poznávání trojúhelníka je zapotřebí nejprve ustavit nové pojmy, neodvoditelné z předchozích. Pojmy tu jsou pouhými nástroji, ale vyvozovat z nich nějaké další vlastnosti nelze, pokud neopustíme rovinu samotných pojmů a nepřejdeme k příslušným intencionálním předmětům. Jestliže pochopíme na základě pojmového vymezení, co to je rovinný obrazec omezený třemi přímkami, můžeme nahlédnout nezbytnost pojmového uchopení např. úhla, ale z výměru to neplyne.
(31. 5. 1991)
### 910531