This text analyzes the specific process of the crisis and decline of religion in Europe and other regions deeply influenced by European tradition. The author argues that this phenomenon is not merely a temporary wave of diminishing religiosity but represents an active and rational overcoming of religious structures from both internal and external perspectives. The study focuses on the semantic ambiguity of the terms religion and religiosity in the modern context, highlighting their strong affective connotations that transcend simple terminological agreements. A unique feature of the European situation is the historical dominance of Christianity, characterized here as a "religion-non-religion" of non-European origin. While Europe was historically homogeneous within the Christian paradigm, recent times have seen the emergence of various religious fragments from other cultures. The reflection thus raises fundamental questions about the nature of European identity concerning faith and reason throughout the modernization process.
Náboženství
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 2. 6. 1991
- This is a part of the original document:
- 1991
Náboženství
01 V Evropě a v některých dalších částech světa, které byly evropskou tradicí hlouběji poznamenány, lze zřetelně vidět zvláštní proces, který bývá nazýván krizí a úpadkem náboženství a náboženskosti. Tento proces se vymyká hned po několika stránkách v dějinách jinak známým vlnám religiozity, které přicházejí a odcházejí. Název úpadek proto vlastně není dost výstižný, protože nepřipouští pozitivní hodnocení. Součástí a složkou tohoto procesu je totiž aktivní překonávání religiozity, které se opírá o ideové motivy a o racionální důvody. Náboženství v tomto údobí evropských dějin nejenom slábne a mizí, ale je spíše oslabováno, vnitřně i zvenčí narušováno a bouráno.
02 Už to samo o sobě naznačuje, že vztah Evropanů, přesněji snad vysloveno vztah moderního člověka k tomuto procesu není jednoznačný, nýbrž mnohoznačný. Proto také slovo náboženství nebo religiozita neznamená vždycky totéž, takže se musíme vždy znovu tázat, v jakém smyslu je těchto slov v „běžném“ hovoru nebo u toho či onoho myslitele užito. Nejde tu však zase jen o nějakou dohodu terminologickou, protože slova mají také své afektivní konotace, a v tomto případě jsou právě ony velmi silné a důležité.
03 Evropská situace je zvláštní a snad přímo jedinečná právě tím, že tu až do doby zcela nedávné neexistovalo ve významném zastoupení žádné z původních evropských náboženství ani žádné z náboženství neevropských. Teprve v době nejnovější začínají do Evropy znovu pronikat různé náboženské směry či spíše jejich zlomky, jejichž domovem jsou jiné kultury a jiné části světa. Až donedávna se Evropané důvěrně seznamovali pouze s jediným „náboženstvím“, o kterém ovšem lze být na pochybách, zda to je opravdové náboženství, jak si ještě ukážeme. A tímto „náboženstvím-nenáboženstvím“ je křesťanství, a jeho původ je neevropský.
(Praha, 910602-1.)