This text explores the potential for future philosophical development by reconnecting with the pre-conceptual heritage of the Hebrew intellectual tradition. The author argues that Christianity effectively represents a Hellenization of the Hebrew legacy and Jesus's original gospel, a process that has shaped Western thought for centuries. Today, however, circumstances allow for a serious inquiry into this legacy without the constraints of traditional dogma. As traditional Greek metaphysics reaches its limits, there is an urgent need for a fundamental shift in thinking. While contemporary culture often flirts with Eastern philosophies, the author suggests a methodical return to Ancient Near Eastern and Palestinian roots. Given the current intellectual climate—characterized by the rejection of antisemitism and a recognized crisis in traditional metaphysics—the time is ripe to establish a new conceptual framework based on Hebrew foundations rather than Greek ones. The text serves as a call to action for thinkers to embark on this transformative intellectual journey.
Pojmovost neřecká
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 31. 3. 1993
- This is a part of the original document:
- 1993
Pojmovost neřecká
Všechno se zdá nasvědčovat tomu, že nastala doba velmi vhodná ke zkoumání možností, jež se budoucímu myšlení otevírají navázáním na předpojmové dědictví hebrejské myšlenkové tradice a pokusem o jeho pojmovou interpretaci (resp. o založení nové tradice pojmového myšlení, které by se rozvíjelo právě navázáním na staré hebrejské předpojmové tradice). Křesťanství totiž znamená de facto helenizaci hebrejského odkazu (a to by mělo jistě zajímat i samotné křesťany a především theology, neboť to představovalo také povážlivou helenizaci původního Ježíšova evangelia, která začíná hned po Ježíšově smrti). Dnes snad jsme dospěli tak daleko, že je možno tuto otázku vážně položit a neupadnout ihned do podezření a nemilosti ze strany většiny křesťanstva. Kromě toho je tady jakási pseudotolerantní vlna neurčitě náboženská, která se „opíjí“ svéráznými odvary staré indické, čínské a já nevím jaké ještě jiné „filosofie“; proč by tím spíše neměly být uvítány docela vážné a metodické pokusy, zaměřené na Přední Východ a zejména do staré Palestiny? Výhodou je také to, že dnes se výrazným antisemitismem ve slušné společnosti každý znemožní. A ke všemu je ve filosofii lepším myslitelům už docela jasné, že s řeckou (a to znamená celou tradiční) metafyzikou to už dále opravdu není možné, že je třeba se pokusit o hlubokou, zásadní změnu v myšlení. Okolnosti se tedy zdají být příznivé. Zbývá jen jediné: pustit se do toho.
(Berlín, 930331–1)