This text explores the philosophical problem of the relationship between a "whole" and a "set" or collection of parts, using a tree as a primary example. The author questions why we perceive a tree as a unified entity despite it being composed of numerous distinct elements such as branches, leaves, and roots. The reflection challenges the idea that this perception is merely subjective and investigates whether wholeness is an exclusive property of living organisms or if it can be found at lower, "pre-living" levels. The text proposes the concept of graduated wholeness, suggesting that different entities exhibit varying levels and qualities of unity. Through examples of vegetative reproduction in plants and organ transplants in animals, the author demonstrates the complexity of the boundaries between an individual and its parts. The objective is to initiate a deeper inquiry into the ontological nature of the "whole" across various degrees of existence, from biological systems to simpler structures.
Celek a „soubor“ (množina)
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 21. 5. 2016
- This is a part of the original document:
- 2016
Celek a „soubor“ (množina)
Proč můžeme strom, který má 5 hlavních větví, považovat za „jeden“, tj. za „celek“, když má těch větví pět (nehledě na to, že má ještě kmen, dále množství kořenů, ale také mnoho menších a malých větví a větviček, v létě také mnoho listů apod.)? Proč nedává smysl považovat strom za pouhou množinu či skupinu větví, větviček, kořenů, listů atd.? Je to opravdu jen záležitost našeho subjektivního pohledu, záměru atd.? – Zdálo by se, že o celcích a celkovosti můžeme mluvit (a uvažovat) jen v případě živých bytostí resp. organismů. Ale jak je tomu u menších „celků“, tj. celků „předživých“? Nemůže být „celek“ (resp. jeho celkovost) chápán odstupňovaně nebo v různé „mocnosti“ (cíle)? Nemohou být rozpoznávány různé úrovně a různé kvality celkovosti? Tak třeba právě zmíněný strom je možno vegetativně rozmnožit tak, že necháme zakořenit oddělené větvičky; každý takto vzniklý stromek lze oprávněně považovat za samostatný celek, ačkoli z genetického hlediska jde o „týž“ strom. Podobně se to má i u živočichů (a dokonce člověka) v případě implantace některých tkání nebo celých orgánů z jiných jedinců (to je analogie naroubování části jedné rostliny na jinou). Nebylo by dobré to prozkoumat i na nižších úrovních?
(Písek, 160521-2.)