This text examines the "subjective" prerequisites necessary for the process of philosophizing, which the author categorizes into genetically determined factors and those acquired through social communication and language. Distinguishing between these two components is often difficult, as they are inherently intertwined. While a lack of genetic disposition is nearly impossible to rectify, acquired prerequisites depend on timely stimulation during early mental development. In this context, the author references Portmann’s theory regarding the intrauterine and extrauterine embryonic periods in humans, emphasizing that certain mental faculties must be developed within an optimal timeframe. Successful philosophizing is thus not merely a matter of will or study but depends on a complex interplay of innate talents and early socio-cultural influences that shape the maturity of the human subject. Ultimately, the text argues that for the development of philosophical thinking, it is crucial to meet these conditions "on time"—neither too early nor too late—to ensure a fundamental chance of success.
Filosofování – předpoklady „subjekt(iv)ní“
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 17. 4. 2015
- This is a part of the original document:
- 2015
Filosofování – předpoklady „subjekt(iv)ní“
Jakési před-filosofické předpoklady může mít zásadně každý člověk, ale povaha těchto předpokladů nemusí být vždy stejná, tj. může být zcela individuální (tj. takový předpoklad je něčím jako geneticky danou; tj. geneticky předávanou schopností, mohutností, „talentem“), ale může být ve skutečnosti získaná, dokonce nevědomky, nezáměrně získaná – prostě nějak již spjatá se způsobem komunikace s jinými subjekty téhož druhu, tedy již s navázání sociálních a jazykových vztahů. (Rozlišit obojí bývá nejen obtížné, ale často i pochybné či zpochybnitelné.) Chybí-li genetické předpoklady, je náprava nesnadná nebo dokonce vyloučená. Získat předpoklady negenetické lze jen v určitém rozsahu osobního duševního života; některé je třeba získat co nejdříve po narození (otázkou dosud nevyřešenou je, zda není některé z nich zapotřebí získat ještě v průběhu embryonálního údobí, přičemž je třeba brát v úvahu i to, že – podle Portmanna – je lidské embryonální údobí rozděleno na intrauterinní a extrauterinní), u některých však se ukazuje jako důležitá také dosavadní zralost duševní, která souvisí s celkovým vývojem dítěte. Zdá se tedy, že některé podmínky zdatného a úspěšného filosofování je třeba splňovat „včas“, tj. nikoli předčasně a nikoli opožděně, má-li takové podnikání mít základní šanci.
(Písek, 150417-1.)