Tento text kriticky zkoumá otázku původu a existence mimozemského života v kontextu vývoje vesmíru. Autor zpochybňuje tradiční předpoklad, že život je do vesmíru vložen jako cizí prvek, a místo toho navrhuje vnímat život jako přirozený výsledek kosmického vývoje. Klíčovým konceptem je působení negativní entropie, která umožňuje přechod od pravděpodobnějších stavů k méně pravděpodobným a složitějším formám. Text zdůrazňuje, že ačkoliv současná fyzika a kosmologie dokáží popsat obecné zákonitosti, selhávají v postižení jedinečnosti a nepředvídatelnosti konkrétních projevů skutečnosti. Z tohoto důvodu je vysoce nepravděpodobné, že by mimozemský život kopíroval pozemské vzorce nebo genetické kódy. Stejně jako jsou osudy nebeských těles ve svých detailech nekalkulovatelné, i povaha života zůstává ve své unikátnosti a kvalitativním rozsahu mimo možnosti matematické predikce. Práce tak vybízí k otevřenějšímu přístupu k mimozemské biologii, který respektuje neopakovatelnost a tvůrčí potenciál vesmíru.
Život mimozemský
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 6. 5. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
Život mimozemský
Otázka po původu života ve vesmíru byla většinou (a dosud bývá) položena v souvislosti s problematickými předpoklady, totiž především tak, jako by život k vesmíru nepatřil a jako by musel být do vesmíru vložen ,odjinud‘ (evenuelně přímo z „nicoty“ resp. jako speciální typ ,fluktuace vakua‘). Chyba tohoto předpokladu se týká vzniku vesmíru vůbec a všeho, co v něm vzniklo, je a také eventuálně zaniká. Lépe musí být otázka položena tak, zda, proč a s jakou pravděpodobností mohou živé bytosti vznikat v tomto vesmíru, který – jak předpokládáme – je původně (a po velmi dlouhá období) bez života. Připustíme-li totiž, že tento vesmír je schopen vývoje a také pokroku, tj. že v něm může fungovat vedle entropie (pozitivní) také negativní entropie, pak nám stačí obecná tendence v přechodům od stavů pravděpodobnějších k stavům méně pravděpodobným, a nemusíme se ptát po „konkrétních“ emergencích (či po vzniku toho či onoho nového, které tu dosud nebylo). Z téhož důvodu také není důvodu, proč očekávat, že mimozemský život, pokud jej někdy objevíme či pokud se s ním setkáme, bude podobný tomu pozemskému. v něčem se mu možná podobat může, ale je vysoce pravděpodobné, že bude založen na jiných „genetických kódech“. Při všem respektu k výkonům na matematice založené současné teoretické fyziky a kosmologie poznáváme stále zřetelněji, že sledování obdobností, pravidelností a tzv. zákonitostí poznáváme jen některé stránky skutečnosti, zatímco ty druhé stránky nás vždy znovu překvapují povahou jedinečností (unikátností), výjimečností a vůbec rozsahem kvalit, které nejsou nijak kvantifikovatelné a ani přibližně kalkulovatelné. Tak, jako jsou do všech detailů nekalkulovatelné a nepredikovatelné osudy třeba jednotlivých planet (nebo planetek, dokonce meteoritů a komet), hvězd, hvězdokup, galaxií a kup galaxií atd., a to přes všechny pravidelnosti či „zákonitosti“, které přitom vůbec nemusí být porušovány (ani narušovány), tak to podobně tím spíš platí o povaze života a eventuálních mimozemských živých bytostí.
(Písek, 150506-1.)