Tento text se zabývá teoretickými a praktickými předpoklady kvantifikace, které jsou často ponechány jako implicitní. Autor na příkladu počítání jablek ilustruje, že proces kvantifikace vyžaduje předchozí jasnou definici počítaného objektu a schopnost abstrahovat od individuálních rozdílů mezi jednotlivými kusy. Aby bylo možné objekty sčítat, musíme je považovat za identické v rámci určité tolerance, přestože je každý z nich v realitě unikátní. Text dále rozlišuje mezi běžným praktickým přístupem, kde tyto rozdíly nehrají roli, a specifickými situacemi, jako je genetický výzkum či klonování, kde se pozornost přesouvá k jedinečným vlastnostem jednotlivce. V takových případech již nejde o kvantifikaci, ale o zkoumání specifické kvality a identity. Práce tak zdůrazňuje, že jakékoli počítání je v základu podmíněno kvalitativním rozhodnutím pozorovatele a jeho schopností vnímat shodu tam, kde ve skutečnosti existuje rozmanitost.