This text examines the relationship between conditions and consequences within the context of causality. The author challenges the traditional notion of a single cause, pointing out that most events are conditioned by the interaction of multiple factors. Using the example of an explosion, it illustrates how various circumstances must coincide to form a sufficient condition for a consequence. The reflection further develops the concept of "triggering mechanisms," which may be hidden or difficult to identify. A key point is the hypothesis that behind these triggers may lie genuine "beginnings" in the strong sense—events that are not fully determined by the past. Thus, the text opens up space for a discussion on the limits of determinism and the nature of the internal integration of processes. Finally, the author poses the question of how a plurality of diverse conditions is transformed into a single unified consequence. This philosophical reflection critically re-evaluates the mechanistic understanding of causality and moves towards a deeper understanding of the ontological status of events and their origin.
Podmínky a následek
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 2. 5. 2013
- This is a part of the original document:
- 2013
Podmínky a následek
Někdy – podle dosavadního způsobu vyjadřování – nemá následek jednu příčinu, nýbrž hned několik (výbuch není způsoben ani přítomností třaskavé směsi, ani škrtnutím sirky nebo přeskočením jiskry, ale vše je ještě podmíněno uzavřeným prostorem, v němž se vytvořila třaskavá směs a kde se objevila jiskra nebo plamínek). Pravá příčina by pak vlastně byla úplnou a dostatečnou podmínkou toho, co následuje. Je ovšem otázkou, zda vůbec taková ryzí kauzální souvislost existuje, tj. zda vždycky takových nezbytných dalších podmínek není víc až velmi mnoho. – Bývá také zvykem mluvit o tzv. spouštěcích mechanismech. Někde jsou takové „spouštěče“ nápadné, ale je možné, že jich je zapotřebí vždycky, jen že jsou často skryté nebo dokonce (za použití dosavadních metod) neurčitelné. A je možné (z mého hlediska vysoce pravděpodobné) že podrobnější studium nejrůznějších takových spouštěčů (a zejména těch nenápadných a skrytých) ukáže, že na počátku každého takového procesu (který nemusí nutně být událostí celkem, nýbrž procesem jako „celek“ vnitřně neintegrovaných, tedy celou pluralitou takových procesů, až někde na konci musí jít o pravé události) jsou skutečné „počátky“ v plném slova smyslu, tedy počátky už ničím z minulosti nevyvolané resp. ne zapříčiněné. (Ale stejně je tu problém, jak vlastně dochází k „jednotnému“ následku, který nemá jednu příčinu, nýbrž jen několik podmínek).
(Písek, 130502-4.)