Tento text kriticky reflektuje vztah mezi vědou, vírou a náboženstvím na pozadí myšlenek Francise Bacona a Immanuela Kanta. Bacon zastával názor, že zatímco povrchní znalost vědy může od náboženství odvádět, hlubší bádání k němu člověka navrací. Naproti tomu Kant ve své slavné předmluvě ke Kritice čistého rozumu prohlásil, že musí omezit vědění, aby uvolnil místo pro víru. Autor analyzuje sémantické rozdíly v jejich přístupech – Baconův koncept „náboženství“ oproti Kantově „víře“ (Glauben) stavěné do kontrastu k „vědění“ (Wissen). Úvaha nastoluje otázku, zda náboženství vzešlé z vědy není jen novodobým uctíváním vědy samotné, a zároveň kritizuje Kantův boj proti dogmatické metafyzice. Autor zpochybňuje platnost obou pojetí a poukazuje na jejich vnitřní nedostatky v kontextu moderního myšlení. Studie tak nabízí stručný, ale podnětný vhled do problematiky napětí mezi racionalitou a duchovní dimenzí lidské existence v dějinách filosofie.
Náboženství a víra
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 25. 8. 2012
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2012
Náboženství a víra
Francis Bacon byl ještě přesvědčen, že trocha vědy nás sice může odvádět od náboženství, ale víc vědy že nás zase přivádí zpět k náboženství (našel jsem dvě místa, jednou v dopisech, po druhé snad v knize Valerius terminus, ale teď výpisek nemám po ruce). Kant už si tím tak jist nebyl a chtěl, jak to vyjádřil v předmluvě k 2. vydání KRV, dostat pro víru místo tím, že rozum ,omezí‘ („Ich mußte also das Wissen aufheben, um zum Glauben Platz zu bekommen“; nevím, zda to můžeme chápat hegelovsky jako „zrušit a pozdvihnout výš“. (B XXX). Zůstaneme-li jen u těchto citátů (a nebudeme se zabývat příslušnými kontexty), je jejich srovnání docela zajímavé. Bacon mluví o náboženství (religion), nikoli o víře; a dnes poté, co osvícenské myšlenky byly otřeseny (nebo aspoň „otřásány“), se nemůžeme vyhnout otázce, zda to „náboženství“, k němuž nás vede „víc vědy“, není docela jiné než to, od kterého nás vědění zprvu odvádělo, ba zda to není docela nové náboženství, které začalo uctívat a zbožňovat vědu samu. Kant naproti tomu mluví o „víře“ resp. „věření“ (s Glauben), a proti ní nestaví ovšem rozum (pochopitelně), ale „vědění“ (Wissen, nikoli Wisenschaft), a to zase ihned spojuje s předsudečným dogmatismem metafyziky, který je vždycky přehnaný (der jederzeit gar sehr dogmatisch ist). Ale v obou případech jde o chybné pojetí. (Jinak o náboženství mluví spíš „zdeúředně“.)
(Písek, 120825-1.)