This text examines the philosophical concept of an organism's life as a continuous event unfolding between its beginning and end. The author argues that while sensory perception only captures the current state of an organism, its true being encompasses past and future phases. The study investigates the ontological status of these non-current moments, questioning the extent to which they are present within each specific instance of existence. A living being is not viewed as a static entity but as a dynamic continuation of the past and a preparation for the future. The life of an organism is defined as temporally coextensive with its being, meaning the whole organism includes phases that are not currently manifest. This perspective moves beyond the traditional reduction of reality to mere sensory presence, emphasizing the event-like nature of the living world. The organism is thus seen as a holistic process where past and future are organically integrated into every present moment.
Bytí jako událost
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 19. 9. 2012
- This is a part of the original document:
- 2012
Bytí jako událost
Život organismu (živé bytosti) je událost, která se po celou dobu mezi počátkem a koncem, stále děje. V každé aktuální chvíli má toto dění nějakou, ale zcela určitou podobu, a pouze tato podoba může být smyslově vnímána; nemůžeme vnímat, jak tento organismus vypadal před nějakou dobou (tedy v minulosti), a už vůbec nemůžeme vnímat, jak bude vypadat za nějaký čas (tj. v budoucnosti). Nicméně všechny ty již uplynulé chvíle (které kdysi byly také aktuální, tj. aktuálně přítomné) k tomu organismu přece náleží, organismus by bez nich nejen nebyl celý, ale v žádné dané, určité chvíli by vůbec nemohl existovat, neboť je svou podstatou jejich pokračováním (nikoli pouhým trváním, přetrváváním). Musíme se proto tázat, jaký je vlastně „ontologický status“ těch uplynulých, nyní již jen minulých chvil či fází celkového dění, tj. bytí, živé bytosti. Do jaké míry a v jakém rozsahu jsou ty již uplynulé fáze událostního dění, jímž je organismus, „přítomny“ (ve smyslu „býti při tom“) v každé aktuální přítomnosti? A protože nesmíme zapomínat ani na to, že – s výjimkou konce události – je každá přítomná fáze také přípravou na fáze příští, budoucí, musíme se tázat, do jaké míry a v jakém rozsahu jsou v určité aktuální přítomnosti „přítomny“ (opět ve smyslu „při tom“) také nyní ještě nejsoucí fáze příští, tj. budoucí.
[doplněk 1.7.13: život určitého organismu je časově koextenzivní s jeho bytím (a obráceně:jeho bytí je koextenzivní s celou délkou jeho života); jako „celek“ je organismus „jsoucí“ právě ve smyslu bytí – tj. včetně aktuálně ne-jsoucích jsoucností – pozn. aut.]
(Písek, 120919-1.)