This text explores the philosophical distinction between the external manifestations of morality and its internal essence. The author contends that while it is legitimate to study the customs and habits of a society from an observer's perspective, such an approach is fundamentally insufficient. The reality of morality is more complex than mere appearance; a purely external view fails to capture the full phenomenon or the nature of the moral act itself. A central theme is the necessity of distinguishing between nuances in terminology, such as the difference between being moral in outward behavior versus being moral in internal essence, as well as between morality, ethics, and customs. The author argues that we must not only recognize these differences but also conceptually define them to gain a deeper understanding of human conduct. Ultimately, the document calls for a transition from simple sociological observation to a more profound conceptual grasp of what constitutes morality in its entirety, emphasizing the inner foundations of ethical being and the ontological nature of moral decisions.
Mravnost a mravy
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 4. 11. 2011
- This is a part of the original document:
- 2011
Mravnost a mravy
Skutečnosti v našem světě mají jednak svůj „vzhled“, tj. nějak vyhlížejí, vypadají, nějak se ukazují a vyjevují, ale kromě toho také „jsou“: jsou totiž tím, „co“ se ukazuje a vyjevuje, co nějak vypadá či vyhlíží. V tom smyslu lze bez potíží připustit jakousi vymezenou (a ergo omezenou) oprávněnost soustředěného přístupu zvnějška, tj. ze stanoviska vnějšího pozorovatele a posuzovatele: je možno a přípustno se zabývat tím, jak „mravnost“ určité společnosti nebo vrstvy společnosti vypadá, jaké zvyky tam panují, jak se lidé v určitých situacích chovají, a tak podobně. Přesto je tento přístup a postup zkoumání a posuzování nedostatečný a v něčem problematický: víme – nebo bychom alespoň měli vědět, měli bychom si toho být vědomi – že nám v takovém případě stále něco uniká, že „skutečnost“ je složitější, komplikovanější, že pouhým přístupem zvenčí stále ještě nemůžeme dospět k pochopení celého „jevu“, že tak stále ještě nepostihujeme celý „fenomén“ mravnosti, že nejsme nijak blíž pochopení, co to vlastně je ten „mravní čin“, bez něhož vlastně nelze dost dobře pochopit ani to, co to je „mravnost“. Zkrátka a dobře: musíme rozpoznat ten základní rozdíl mezi slovy „mravný“ a „mravní“, mezi mravností a morálkou, mezi mravy a zvyklostmi. Ale nejen rozpoznat: je třeba ten rozdíl také myšlenkově (pojmově) zvládnout, pojmově jej vymezit a blíže určit.
(Písek, 111104-1.)