This document examines the fundamental principles of human orientation in the world, starting from the moment of birth. Although a newborn enters an unknown environment without the possibility of choice, they are always inherently situated within a specific context. The process of becoming familiar with the world requires the capacity for activity and the ability to react to both external and internal stimuli, including connections to ancestral generations. A crucial aspect is the ability to accept reality, which is closely linked to the developing capacity for choice and rejection. As an individual matures, their options for making choices expand, leading toward more responsible and purposeful actions. The results of these activities are not merely material goods but, primarily, a deeper orientation within the environment and the wider world. This orientation is understood as a dynamic process in which the individual learns to integrate their situatedness with the active shaping of their own life and future projects.
Svět – orientace v něm
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 7. 1. 2010
- This is a part of the original document:
- 2010
Svět – orientace v něm
Když se člověk narodí (jako novorozenec), narodí se do světa, o kterém dosud nic neví; a také proto by si ani nemohl vybírat, i kdyby to šlo. Přesto je vždycky už nějak „situován“; musí se tedy se svou situovaností začít seznamovat, musí se začít postupně orientovat ve světě kolem sebe. K tomu potřebuje dvě základní věci: musí být schopen aktivity (tj. konkrétních aktivit a akcí), a musí být také schopen reagovat, a to jak navenek, tak zejména „dovnitř“ (na sebe a do sebe, a v navázání na nesčíslné generace předků i „v sobě“, v rámci svého těla). A pak tu je ještě jedna, třetí základní věc, která ony první dvě předpokládá (a zahrnuje), ale která je překračuje: je to schopnost akceptace daného stavu, ovšem nerozlučně spjatá s výběrem (a tudíž také odmítnutím). I když si tedy člověk nemůže vybírat situaci, do které se narodí, jeho možnosti volit a vybírat si postupně narůstají – a zároveň jej vybízejí a nutí ke stále náročnějšímu, možná sofistikovanějšímu, ale také odpovědnějšímu způsobu aktivního vybírání a stále cílevědomější volby, spjaté s dalším a stále složitějšími aktivitami (a projekty aktivit). A výsledkem těchto aktivit nejsou jen dosažené „věci“, ale také a v jistém smyslu snad dokonce především právě orientace v okolí, v osvětí a posléze ve světě.
(Písek, 100107-1.)