Text se zabývá problematikou vytváření myšlenkového modelu subjektu, přičemž zdůrazňuje nevhodnost tradiční zpředmětňující pojmovosti pro tento účel. Autor vychází z historického posunu ve významu slova subjekt, který se zejména pod vlivem německé romantické filosofie stal synonymem pro ne-předmět či non-objekt. Tento posun přináší zásadní metodologické důsledky, neboť subjekt nelze definovat pomocí pevných mezí jako běžný objekt. Klíčovým aspektem subjektivity je její vnitřní nepředmětná stránka, která je po celou dobu své existence zakotvena v ryzí nepředmětnosti. Text poukazuje na to, že toto zakotvení není pouze statickým počátkem, ale dynamickým rysem aktivního bytí subjektu. Autor zároveň varuje před příliš doslovným chápáním metafory zakotvenosti. Cílem pojednání je redefinovat přístup k subjektu jakožto entitě, která svou podstatou uniká tradičnímu objektivizujícímu vymezení a vyžaduje nové filosofické uchopení přesahující hranice předmětného světa.
Subjekt jako model
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 5. 9. 2010
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2010
Subjekt jako model
Chceme-li vypracovat myšlenkový model „subjektu“, musíme především stále počítat s tím, že k tomu nemůžeme použít tradičně zpředmětňující pojmovosti, která je schopna určit a vymezit cokoli pouze jako „předmět“, „objekt“. Slovo „subjekt“ dostalo (hlavně přičiněním německé romantické filosofie, i když předpoklady k tomu byly položeny již dříve) zcela nový význam, dokonce v jistém ohledu opačný, než jaký mělo až do té doby: znamená totiž opak objektu, tedy non-objekt (opak předmětu, tedy ne-předmět). To má hned několik závažných důsledků, zejména také pro samo chápání povahy takového „vymezování“ (jak zní tradiční termín, počítající s určením „meze“ resp. „mezí“ jako něčeho určitého a definovatelného). Subjekt však v jednom směru takto vymezitelný není, neboť svou vnitřní (nepředmětnou) stránkou je „zakotven“ v „ryzí nepředmětnosti“ (a to nejen svým počátkem a původem, ale po celou dobu svého aktivního „bytí“). V čem spočívá tato „zakotvenost“? (Pochopitelně jde jen o pomocný termín s metaforickým významem – jakákoli analogie s „kotvou“ a „kotvením“ musí být popírána.)
(Písek, 100905-1.)