Text se zaměřuje na distinkci mezi pojmy „svět“ a „vesmír“ (universum) v kontextu vědeckého a filosofického diskurzu. Zatímco v astronomii a astrofyzice je vesmír chápán jako úhrn fyzikální hmoty, energie a prostoročasových struktur počínaje Velkým třeskem, tento koncept často opomíjí dimenze života, vědomí a morálního řádu. Autor argumentuje, že takto definovaný vesmír nepředstavuje „svět jako celek“ v jeho plné integrovanosti. Na druhé straně je termín „svět“ často užíván pro označení specifických oblastí či „osvětí“, jako je svět umění či matematiky, aniž by byla dostatečně reflektována jeho subjektní integrita a vztažnost k veškerenstvu. Text nastoluje otázku, zda je možné mluvit o „světě filosofie“ nebo „světě idejí“ podobně jako o fyzikálních soustavách. Klíčovým problémem zůstává chápání světa jako pravého celku, který zahrnuje nejen objektivní skutečnost, ale i subjektivní procesy myšlení a bytí, což přesahuje rámec pouhého souhrnu zkoumaných vesmírných útvarů.
Svět jako celek a „vesmír“ / Vesmír a „svět“ jako celek
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 30. 11. 2010
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2010
Svět jako celek a „vesmír“ / Vesmír a „svět“ jako celek
Musíme se rozhodnout, jaké významy budeme spojovat s termínem „svět“, a to na rozdílů od termínu „vesmír“ (nebo „universum“), a také v jakých přesně souvislostech. Pro astronoma (astrofyzika atd.) znamená „vesmír“ souhrn (úhrn) všech hvězd a jejich oběžnic, úhrn všech galaxií a skupin galaxií, mezihvězdné energie a hmoty, nejnověji také všechnu skrytou (temnou) hmotu a skrytou (temnou) energii, a to včetně příslušných časoprostorových struktur, tj. včetně vzniku Velkým třeskem (pokud ta teorie vydrží), dalšího vývoje (v němž ovšem neplatí jednotný čas ani jednotný prostor), atd. Obecně mají vědci za to, že zdaleka ještě nevědí (resp. nevíme), co všechno k takovému vesmíru (eventuelně našemu Vesmíru) náleží, ale zkoumají se jen ty „vesmírné útvary“ a to, čím jsou charakteristické. Spojitost Vesmíru a jeho vesmírných struktur se vznikem a povahou třeba života (ale také člověka, vědomí a myšlení, tedy nejen „vitálním“, ale také „morálním“ řádem, řečeno s Rádlem atd.) se nezkoumá, ale je přenechána amatérským nebo filosofickým úvahám. V tomto smyslu pak ovšem „Vesmír“ není celým světem, není „světem jakožto celkem“, ba ani „úhrnem“ všeho, není veškerenstvem, skutečným „všehomírem“. Na druhé straně slova „svět“ je často užíváno ve smyslu pouhého „osvětí“ (nejen biologického), jehož jakási relativní „celkovost“ je předpokládána, ale aniž by se uvažovalo o „pravém celku“, tj. o jeho subjektní integrovanosti (byť stále budované a dobudovávané), a ovšem aniž by se uvažovalo o eventuelní aplikovatelnosti takového pojetí na „veškerenstvo“. Pak je možno poměrně nevyjasněně mluvit (a myslet) o „světě živých bytostí“ jakoby podobně (analogicky) jako o „světě hvězdných soustav“, ale také o „světě matematiky a čísel“, o „světě umění“ apod. Otázka zcela zvláštní a specifická: je takto možno mluvit také o „světě filosofie“ nebo o „světě idejí“ či „myšlenek“?
(Písek, 101130-1.)