Tento abstrakt se zabývá kritickým zhodnocením pojmu pragmatismus v kontextu úvah Williama Jamese. Autor v textu vyjadřuje nespokojenost s tímto termínem a poukazuje na jeho zavádějící etymologické souvislosti, které sdílí s pojmem realismus. Zatímco realismus odkazuje k věci (res), pragmatismus vychází z řeckého pragma, což označuje věc jako produkt lidského dělání (prattein). Text varuje před riziky spojenými s nesprávným výkladem těchto pojmů, která nejsou pouze teoretická, ale mají dopad na osobní, společenskou i politickou úroveň. Zvláštní pozornost je věnována rozlišení mezi děláním jako mechanickou činností (prattein) a tvořivým tvořením (poiein). Autor zdůrazňuje, že mezinárodní termíny jako praxe nesou toto historické břemeno, což může vést k reduktivnímu chápání lidské činnosti. Cílem textu je tedy dekonstruovat lingvistické kořeny pragmatismu a upozornit na hlubší důsledky, které tento název přináší pro vědecké i filosofické myšlení, přičemž zdůrazňuje potřebu tvořivého přístupu k realitě namísto pouhého vyrábění věcí.
[Pragmatismus]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 25. 7. 1995
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1995
[Pragmatismus]
William James v předmluvě ke svému „Pragmatismu“ píše: „Hnutí pragmatické – jméno toto se mi nelíbí, je však pozdě je měniti – se náhle objevilo, jako kdyby spadlo s nebe.“ Vskutku název „pragmatismus“, ostatně podobně jako „realismus“, je zcela nevhodné a zejména dnes nás svými etymologickými souvislostmi naléhavě upozorňuje na nebezpečí, která jsou s jeho chápáním spojena. Jsou to nebezpečí zdaleka nikoliv jen teoretická a výkladová, nýbrž velice „praktická“, osobní i společenská, vědecká i politická atd. Už slovo realismus ukazuje na souvislost se slovem res, tj. věc. Podobně pragmatismus poukazuje zase na souvislost s řeckým slovem pragma, tj. rovněž věc. Navíc souvisí řecké PRAGMA se slovesem PRATEIN, tj. dělati, robiti, takže PRAGMA je to, co bylo vyrobeno, uděláno. V řečtině stojí proti PRATEIN jiné sloveso, totiž POIEIN, jež zdůrazňuje tvořivé dělání, tedy tvoření. Mezinárodní slovo praxe (latinsky praxis) je rovněž odvozeno od řeckých slov PRATEIN a PRAXIS.
(Písek, 950725-1.)