Miklucho-Maklaj1 [1954]
Rytíř černého plemene – cesty Miklucho-Maklaje
Mladá fronta, P[ra]ha 19532
Přel. Ing. Alexej Kist
371 stran
str. 34:3 Nechtěl jsem se usídlit přímo ve vsi a ani ne v její blízkosti, protože …; za třetí mám velice nerad hluk a obávám se, že by mne poblíž vsi znepokojovalo a rozčilovalo pokřikování dospělých, pláč dětí a vytí psů.
str. 42: Po odjezdu korvety zde panuje ticho, mně vždy příjemné; není skoro slyšet lidskou řeč, hádky a nadávání; pouze moře, vítr a občas nějaký pták porušují všeobecný klid.
str. 65: Velice lituji, že jsem se ubytoval pod jednou střechou s druhými. Je to naposled.
str. 86: Tato vesnice na mne vždy působí příjemným dojmem; tak je v ní vše čisté, zelené, útulné. Lidí není mnoho; nekřičí a vítají mne teď bez všelijakých hlučných demonstrací, jak tomu bylo dříve. Pouze ptáci, přelétající se stromu na stromu nebo rychle letící mezi nimi, ruší blahodárný klid.
str. 88: Najednou jasný blesk ozáří svým modravým svitem jak daleký obzor, tak i bílý příboj, dešťové kapky, celý les, každý lísteček, dokonce trn, který právě bodl do ruky; pouze jedna vteřina – a zase je vše černé, mokré a nepohodlné; avšak tato vteřina stačí, aby mi krása, která mne obklopuje, vrátila dobré duševní rozpoložení, jež mne zřídka kdy opouští, jsem-li v krásné krajině a nejsou-li kolem mne lidé, kteří mne unavují.
str. 100: Velmi často si myslím, jak dobře jsem udělal, že jsem to zařídil tak, abych neměl sousedy příliš blízko.
str. 101: Je zvláštní, jak samota různě působí na lidi. Já si úplně oddechnu…4
1 Jde o rukopisné poznámky v sešitě A5 s pořadovým číslem „05“. – Pozn. red.
2 Menším písmem připsáno „I. vyd.“; tento údaj v tiráži je však chybný, ve skutečnosti jde o 2. vydání (N. N. Miklucho-Maklaj, Rytíř černého plemene. Cesty Miklucho-Maklaje, přel. A. Kist, Praha 19532). 1. vydání titulu vyšlo v r. 1949 v nakladatelství Orbis. – Pozn. red.
3 Čísla stran jednotlivých výpisků odkazují k paginaci uvedeného titulu. – Pozn. red.
4 Zde výpisky končí; další listy jsou ze sešitu vytrženy (následují nákresy schémat a seznam úkolů patrně pocházející patrně z dubna 1975). Text v knize na str. 101 pokračuje: „Já si úplně oddechnu a jsem spokojen jenom tehdy, když jsem sám, a uprostřed této nádherné přírody je mi v každém ohledu zcela dobře, mimo ty dny, kdy mívám zimnici.“ – Pozn. red.