Tento text se zabývá ontologickým a fenomenologickým vymezením pojmu přítomnost, kterou autor interpretuje jako „při-tom-nost“. Ústřední myšlenkou je, že přítomnost není pouhým izolovaným časovým bodem, ale komplexní strukturou, do níž je v každé její aktuální fázi vtažena i relativní nepítomnost dané události, tedy její vlastní minulost a budoucnost. Autor tvrdí, že vnitřní časovost „pravého“ jsoucna, chápaného jako událost s počátkem a koncem, je sice omezena na přítomnost, avšak v hlubším smyslu: celá událost je v každém okamžiku své existence „při tom“. Tato perspektiva překonává tradiční lineární chápání času a zdůrazňuje dynamickou celistvost událostného bytí. Každá jednotlivá fáze procesu v sobě nese integritu celého děje, čímž se konstituuje pravá identita jsoucna skrze jeho vnitřní provázanost s tím, co bylo, i s tím, co teprve nastane. Text tak nabízí originální vhled do vztahu mezi časovostí, existencí a strukturou události.