Text kriticky zkoumá převládající vědeckou metodu výkladu vyšších jevů pomocí nižších úrovní, známou jako redukcionismus. Ačkoliv má tento přístup své nesporné místo v poznání, autor s odkazem na myslitele Emanuela Rádla zdůrazňuje důležitost opačné perspektivy, tedy výkladu nižšího z vyššího. Tato diskuse však naráží na obtíže při definování samotných úrovní hierarchie. Hlavním přínosem textu je pak úvaha o vzniku skutečně "nového". Autor navrhuje uplatňovat přístup, který připouští vznik novosti nikoliv z již jsoucího, ale z dosud "nejsoucího". Taková ontologická novost je ze své podstaty nepřevoditelná na starší struktury a neodvoditelná z předchozích stavů. V současném vědeckém diskurzu nejde ani tak o hotovou metodu, jako spíše o výzvu k respektování a očekávání fenoménů, které přesahují kauzální determinismus. Text vybízí k otevřenosti vůči procesu tvoření, který vnáší do světa prvky, jež nelze beze zbytku vysvětlit minulostí.
Výklad vyššího (z nižšího)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 22. 2. 1998
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1998
Výklad vyššího (z nižšího)
V současné vědě stále masívně převládá metoda výkladu jevů vyšší úrovně z jevů úrovně nižší. Je to nepochybně metoda, která má své relativní oprávnění - ale právě jenom relativní. Není to metoda univerzální ani jediná. Rádl upozorňuje na důležitost metody opačné, totiž výkladu nižšího z vyššího. Ovšem i tato metoda je nepochybně jen někdy a jen zčásti odůvodněná (a úspěšná). Problémem je někdy také, jak rozhodnout, co je „vyšší“ a co „nižší“ (zřejmé to je pouze někdy). Zdá se, že ještě důležitější je uplatňování „metody“ výkladu, který nechává otevřenu určitou perspektivu vzniku „nového“ (jakožto „jsoucího“) nikoli ze „starého“ (jakožto rovněž jsoucího), nýbrž z dosud „nejsoucího“, tj. principiální akceptaci či připuštění, že „nové“ je vskutku nové a tudíž nepřevoditelné na cokoli starého resp. neodvoditelné (v celém rozsahu) ze starého. Ovšem v současné době asi nelze ještě mluvit o „metodě“, spíše jen o připomínce a připamatování, že něco takého je třeba nejen respektovat, ale i očekávat.
(Písek, 980222-2.)