This text examines the transformations of philosophical thought from ancient Greece to the modern shift toward subjectivity. The author focuses on the central question of Greek thinkers: what remains constant amidst changes, and from what does everything originate? Greek philosophy is defined here as an essential practice of questioning, situated between absolute knowledge and total ignorance. The original attempt to base understanding on an objectively given principle, or ARCHÉ, eventually reached its limits over the centuries. The text describes a fundamental historical turning point when the focus of philosophical inquiry shifted from the pursuit of objective truth—understood as correspondence with reality—to the pursuit of subjective certainty and evidence. This process, while not sudden, represents a crucial transformation in the understanding of the world and human knowledge. The reflection emphasizes that the world cannot be fully understood solely through a fixed, objectively given foundation, which led to a gradual reassessment of traditional metaphysical premises.
[Trvání uprostřed změn]
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 13. 11. 1998
- This is a part of the original document:
- 1998
[Trvání uprostřed změn]
Staří řečtí myslitelé byli okouzleni vynálezem pojmů a pojmovosti a založili svou strategii na tom, že vyšli (pokusili se vycházet) z něčeho pevného. To ovšem původně věděli, že to nemají k dispozici, a proto se po tom tázali. (Otázka je pro Řeky něčím filosoficky základně důležitým: filosofie je bytostně tázáním. Tázat se však nemusíme na to, co naprosto známe, a tázat se nemůžeme na to, co naprosto neznáme.) Jejich otázka – máme-li citovat Anaximadra – zněla asi takto: co je to, z čeho věci vznikají a do čeho zanikají? Později došlo ještě k jistému posunu: co je to, co trvá uprostřed změn? Filosofové se pokoušeli na tyto otázky odpovídat způsobem, jehož nesamozřejmost si dostatečně neuvědomovali, totiž tak, že chtěli vycházet od „toho, co je první a co vládne“ jako od něčeho „objektivně daného“ (jak se to potom nazývalo a často ještě dodnes nazývá). V dějinách filosofického myšlení se po dlouhé řadě staletí ukázalo, že svět nelze pochopit na základě takto chápané ARCHÉ. Tak došlo k obrovskému převratu, který ovšem zdaleka nebyl tak náhlý a od počátku jednoznačný, jak se obvykle má za to. Jednotlivé významné kroky je však možno dost dobře vysledovat. K rozhodující proměně došlo, když filosofům přestalo jít o „pravdu“ (což ovšem v souvislosti s řeckým pojetím pravdy neznamenalo nic jiného než o „souhlas se skutečností“) a začali se dotazovat po „jistotě“ (evidenci atd.).
(Praha, 981113-1.)