Dokument z 16. listopadu 1977 představuje otevřený dopis mluvčích Charty 77 (Jiřího Hájka, Marty Kubišové a Ladislava Hejdánka) adresovaný polskému Výboru společenské sebeobrany (KSS-KOR). Text je odpovědí na projev solidarity ze strany polských disidentů, kteří protestovali proti politickým procesům v Československu. Signatáři Charty 77 v dopise oceňují odvahu polských přátel a zdůrazňují společný základ jejich boje za lidská práva a dodržování zákonnosti v rámci tehdejšího východního bloku. Důležitým tématem je reflexe srpnové okupace roku 1968; autoři jasně oddělují vinu tehdejšího polského režimu od polského národa. Dopis vyzdvihuje novou kvalitu mezinárodní spolupráce, která se již neomezuje pouze na vládní úroveň, ale probíhá přímo mezi občany. Tato vzájemná podpora je vnímána jako klíčový předpoklad pro překonání hluboké společenské krize a pro budoucí smysluplný rozvoj obou společností směrem k úctě k jednotlivci a jeho svobodám.
Ladislav Hejdánek – Jiří Hájek – Marta Kubišová: Dokument Charty 77 č. 28
docx | pdf | html
◆ dokument Charty 77, česky, vznik: 16. 11. 1977
- in: Charta 77: Dokumenty 1977–1989. Svazek 1, Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 2007, str. 70–71
D28 1977
1977, 16. listopad, Praha. – Odpověď polskému Výboru společenské sebeobrany (KOR)¹ na dopis proti politickým procesům a na podporu československým politickým vězňům.
Otevřený dopis polským přátelům
Drazí přátelé,
mimořádně nás povzbuzuje solidarita, kterou jste v tomto roce už několikrát projevili našemu úsilí o dodržování zákonů, mezi něž v československém právním řádu náleží i mezinárodní pakty o lidských a občanských právech. Vaše vystoupení na obranu politických vězňů a proti politickým procesům v Československu měla nejen kladný ohlas v naší veřejnosti, ale jako významná součást mezinárodní solidarity přispěla i ke zmírnění mocenských postihů a rozsudků. Vaše podpora je o to cennější, že nehovoříte z bezpečí.²
Sledujeme vaše spravedlivé zápasy za dodržování zákonů a za lidská práva v Polsku a s radostí zaznamenáváme každý dílčí úspěch vaší činnosti. I tím posilujete naše přesvědčení, že společný boj, který vedeme, je perspektivní, že v rámci společenského systému našich zemí přispíváme k rostoucí úctě k zákonům a právům každého člověka na svobodný rozvoj vlastní osobnosti.
Nikdy jsme nespojovali vámi připomenutou účast polských jednotek na potlačení našeho pokusu o společenskou reformu v roce 1968 s polským národem. Dovedeme si představit i situaci opačnou, k níž nebylo např. v roce 1956 daleko. Naše osudy jsou společné a blízké a ani naše solidarita není jen důsledkem dnešní aktuální situace. Naše vzájemná podpora je samozřejmá a přirozená. Jakmile jsme dospěli k jistotě o pravdivosti a správnosti našeho úsilí, nemůžeme ani jinak než trvat na vytčené cestě. Dnes už po ní nejdeme každý sám, dnes už v rámci mezinárodního společenství podobných politických systémů ve východní Evropě nespolupracují jen vlády našich zemí, ale stále více také my jako občané. I v tom je naděje nejen nás jako jednotlivců, ale i jako národů našich zemí; uplatnění práva každého člověka na lidsky důstojný život je nezbytnou podmínkou překonávání
dlouhotrvající společenské krize s nutným předpokladem příštího smysluplného vývoje našich společností.
Vaši
dr. Jiří Hájek, Marta Kubišová, dr. Ladislav Hejdánek mluvčí Charty 77
ČSDS, sb. Charta 77 (archiv J. Hájka). – Strojopis, průpis.
V roce 1976 založili Adam Michnik a Jacek Kuroń Výbor na obranu dělníků (Komitet obrony robotników – KOR), který se v roce 1977 přejmenoval na Výbor společenské sebeobrany (Komitet samoobrony społecznej – KSS).
U dokumentu je uložen Dopis přátelům – Čechům a Slovákům, který 31.10.1977 Chartě 77 zaslal Výbor společenské sebeobrany KSS-KOR:
„Drazí přátelé!
Můžeme se na sebe obracet tak upřímně, protože si uvědomujeme, že nás nečiní přáteli obřadné vládní prohlášení, ale společná věc a stejné úsilí o obnovu společnosti ve vašem i našem státě, neústupné domáhání se lidské podoby života, požadavek, aby moc zastavila každodenní opatření, která popírají zákonem zaručené zásady respektování lidských a občanských práv. V poválečných dějinách jsme k sobě často vzhlíželi a sdíleli jsme společně naše naděje i strasti. Dnes jsme otřeseni zprávami o rozsudcích, které vás zasáhly, a křiklavě a provokativně znásilňují dohody z Helsinek právě v této chvíli, kdy o jejich dodržování jednají v Bělehradě představitelé vlád, které je podepsaly – mezi jinými také vaší vlády. Je nám známo, že vaše situace jako mluvčích společenského protestu je mimořádně těžká. Již devět let vás rdousí násilí a ani se nesnaží vyvolat zdání zákonnosti. Jste veřejně a brutálně pronásledováni na každém kroku a ve všech projevech společenského života, a ačkoliv to vyvolává pobouření celého světa, vaše situace se nemění. V útisku, který snášíte, vidíme pomstu za Pražské jaro a především obavu, že tento nádherný rozmach, který sjednotil celý váš stát, se může opakovat nejen u vás, ale může se stát příkladem i pro jiné národy, které sdílejí váš osud. Doufáme, že tato obava není planá. V myšlenkách na ono Jaro s lítostí a hořkostí připomínáme, že na invazi ve vaší zemi měla podíl i polská armáda. Ze srdce si přejeme, abyste to nepřičítali nám, ale věřili, že se tak stalo cizí mocí a proti naší vůli.
Přátelé! Obdivujeme vaši rozhodnost, vaši odvahu, vaši vytrvalost v odporování zlu. Víme, že vy jste skutečnými představiteli vůle společnosti, i když většina se poddává neustálému nátlaku a je nucena být pasivní až do té doby, kdy se bude moci projevit tak otevřeně jako v roce 1968.
V Chartě 77, v tomto historickém prohlášení zápasící demokracie, jste promluvili nejen svým, ale také naším jménem. Solidarizujeme se s tímto vaším činem a budeme mlčení a lžím tisku čelit pravdivým informováním naší společnosti o tom, co děláte. Budeme se snažit posilovat upřímné přátelství mezi našimi národy a učinit tak nemožným používání zásady „divide et impera“, která nám v minulosti nadělala tolik škody. Nevíme, jaké překážky ještě budeme muset překonat. Cesta, kterou kráčíme dál, nebude snadná, bude-li však přinášet oběti, bude nás i vás posilovat důvěra a společné vědomí, že tyto oběti nejsou marné.
Výsledky našeho společného působení jsou viditelné už dnes, a to, čeho jsme dosáhli, je nezvratné.
Chceme věřit, že nepříliš vzdálená budoucnost musí patřit vám i nám, všem lidem dobré vůle, což znamená vůle k pravdě, spravedlnosti a demokracii.“ ČSDS, sb. Charta 77 (archiv J. Hájka).
Plné texty obou dokumentů: Varšava Praze, Praha Varšavě. In: Listy, roč. 8 (1978), č. 1, 1978), s. 28–29 • Telegram z Polska. In: Informační materiály, 24/25 (září 1977),
s. 21 • Zpravodaj Charty II (15.1.–6.2.1978) • Kniha Charty 77, Index 1977, s. 216–217 • Charta 77. 1977–1989, s. 212. Komentář: RFE, pol. blok S-133 (5. listopadu 1977).