Tento článek mapuje situaci českých filosofických a theologických periodik na přelomu let 1989 a 1990, konkrétně časopisů PARAF a Reflexe. Zatímco PARAF zanikl, Reflexe pokračuje v činnosti a vydává své třetí číslo, tvořené převážně texty vzniklými ještě před sametovou revolucí. Autor uvádí přehled klíčových příspěvků od významných českých myslitelů, jako jsou Milan Balabán, Ladislav Hejdánek, Petr Rezek a Jakub S. Trojan, kteří v porevolučním období nastoupili na akademické pozice. Časopis rovněž představuje francouzského filosofa Stanislase Bretona prostřednictvím jeho pražské přednášky a rozhovoru. Text dále informuje o obnovení činnosti Jednoty filosofické a o jejích plánech na vzkříšení tradičního časopisu Česká mysl. Reflexe tak představuje důležitý most mezi předlistopadovým undergroundovým myšlením a nově se rodícím svobodným akademickým prostředím v Československu. Tato transformace odráží širší společenské změny a institucionální obnovu české filosofické scény po politickém zvratu.
Myšlení v časopise
docx | pdf | html
◆ glosa, česky, vznik: 1991 ◆ poznámka: psáno pro Lidové noviny, signováno „Tv.“ [Lev Tvrdý - pozn. red.]
- in: Lidové noviny, 4, 1991, č. 60, str. 24 (12. 3.)
Myšlení v časopise [1991]
V posledních 4 letech „starého režimu“ začaly v Praze vycházet dva nové časopisy pro pěstování myšlení, PARAF a REFLEXE. Oba chtěly rozšířit svůj zájem vedle filosofie také na theologii. Politický zvrat vykonal své: PARAF přestal vycházet vůbec a před několika dny vyšlo jako první v pořadí třetí číslo REFLEXE, z větší části připravené z materiálů ještě předlistopadových. V nejbližší době mají znovu tentokrát už „normálně“ vyjít obě první čísla a brzo ještě čtvrté. To vše stále ještě jako skluz z minulého roku. Letošní čísla mají už vycházet přijatelněji.
Z českých autorů přispěli M. Balabán (o hebrejském pojetí víry), L. Hejdánek (o meontologické archeologii a o víře jako „kosmickém faktoru“), P. Rezek (o Patočkově fenomenologii ducha) a J. S. Trojan (o theologii a ekonomii); shodou okolností se v minulém roce všichni čtyři stali vysokoškolskými učiteli (jeden dokonce děkanem). Překladem pražské přednášky v bytovém semináři z r. 1986 a rozhovorem s R. Kearney-em se představuje pozoruhodná postava francouzské filosofie, Stanislas Breton. Vedle kritiky a poznámek jsou v čísle otištěny také dva dokumenty z ustavující schůze a první valné hromady obnovené Jednoty filosofické (která ostatně chce vydávat také svůj časopis s tradičním jménem Česká mysl).
Tv.