Tento dokument, datovaný 23. března 1968, předkládá soubor tezí týkajících se pravdy a jejího místa ve veřejném životě v období uvolnění po potlačení církví. Klade si za cíl prozkoumat nově nabytou svobodu pro křesťany a jejich roli ve společnosti. Důraz je kladen na sebereflexi ohledně adaptace na předchozí represivní režim a na definování křesťanského postoje ve veřejné sféře, včetně zvěstování evangelia a jeho společenských implikací. Dokument zkoumá vztah křesťanů k sekulárním politickým a sociálním programům, zvažuje možnost křesťanské politiky a analyzuje napětí mezi evangeliem a mocí, s odkazem na konstantinskou éru. Dále se zabývá mocí, zájmy a veřejným míněním, ideologií (včetně „církevní ideologie“) a marxistickým pohledem na vztah myšlení a zájmů. Ústředním tématem je pravda jako protiklad k sebeobelhávání, její role v osobním životě, veřejnosti a politice, a její podstata jako něčeho, co člověka povolává, spíše než jako majetku. Dokument klade otázku, jak může být veřejný život založen na pravdě tváří v tvář zájmům a mocenským pozicím.
Pravda a veřejný život [1968]
teze pro Šumperk
1. Období zatlačování církví a náboženství se zdá být u konce; v rámci demokratizace se dostane i křesťanům přiměřenějšího postavení i ocenění ze strany společnosti.
2. Potřeba sebezpytování: jaký vliv mělo na nás posledních 20 let? Jak jsme se přizpůsobovali?
3. Jaké je vlastně místo křesťana ve společnosti? Co to znamená zvěstovat evangelium, tj. zvěst o naději? Má víra i společenské, politické, vůbec veřejné důsledky?
4. Vztah křesťanů k politickým a sociálním programům. Má se křesťan podílet na sekulárních programech nebo má vytvářet vlastní programy? Je možná křesťanská politika nebo dokonce křesťanská politická strana?
5. Jaký je vztah mezi evangeliem (zvěstováním evangelia) a mocí? Co znamená konstantinská epocha pro vztah církve a mocenských prostředků?
6. Moc a zájmy. Je možno spojovat víru se zájmy? Co to je „veřejnost“ a „veřejné mínění“? Marxismus o vztahu myšlení a zájmů.
7. Úloha ideologie v životě společnosti; „společenské vědomí“ a možnost sebeklamu. Existuje také „církevní ideologie“?
8. Pravda proti sebeklamu. Pravda o světě, o politice, o veřejném mínění, o druhých lidech – ale také pravda o mně. Otevřenost a naslouchání pravdě. Pravda a pokání: obrat v osobním životě pod tlakem pravdy.
9. Pravda na veřejnosti, v politice a uprostřed světa vůbec. Těžká úloha: být svědkem pravdy.
10. Co to je pravda? Neudržitelnost pojetí pravdy jako shody. Pravda není dána skutečností ani z ní nevyplývá. Člověk je povolán, aby vydal svědectví pravdě. Proč o sobě Ježíš říká, že on je pravda? Co to znamená pro člověka, pro lidi, pro nás všechny?
11. Máme pravdu anebo má pravda nás? Co to znamená, že pravda není nic, čím bychom mohli disponovat? V čem je založena moc pravdy tváří v tvář zájmům a mocenským pozicím? Jak může být veřejný život (a dokonce politika) založen na pravdě?