This lecture explores two distinct interpretations of the term "to exhaust." The first, drawing from a commentary on Oskar Patočka's work, suggests that to "exhaust" a topic means to write about it so completely that nothing more can be added. However, this interpretation is deemed rather peculiar. The second, inspired by Antoine de Saint-Exupéry's "The Wisdom of the Sands" (Citadelle), poses the question of whether an individual exhausts all the possibilities hidden within themselves. This perspective examines whether possibilities exist as something that *is*, or as something that *is yet to be*. The text further develops the idea of profound topics that initially appear ungraspable and inexhaustible, speculating on the inexhaustible nature of human potential. The concluding thought suggests that human responsibility may not lie in exhausting all possibilities, but perhaps in opening new paths rather than bringing them to final completion.
[O Patočkově posudku na Hejdánka]
docx | pdf | html | digitized
◆ dictate, Czech, origin: 4. 5. 2010
- This is a response to the following document:
- Ladislav Hejdánek: Posouzení jeho filosofické publikační činnosti [posudek psaný pro Filosofický ústav ČSAV]
[O Patočkově posudku na Hejdánka]
4. 5. 2010
[strojový, neredigovaný přepis – model Gemini Pro 3 preview]
[nahrávka je technicky špatná – dochází v ní k přeskakování]
Patočka mně do jednoho posudku napsal, že jsem zatím neměl příležitost, vinou okolností, jak naznačil, napsat něco, kde bych vyčerpal téma. To je jedna verze, jak lze chápat slovo vyčerpat. Prostě napsat o něčem všechno, takže už nikdo nemá, co by k tomu dodal. To je taková dost divná myšlenka.
A pak je druhá možnost, jak chápat to třeba... komentář k Exupérymu, k Citadelle Exupéryho. Saint-Exupéry stále kladl otázku, zda člověk vyčerpává všechny možnosti, jež jsou v něm skryty. To je druhá věc. Má v sobě jakési možnosti? Je možnost něco, co jest? Anebo je možnost právě naopak něco, co ještě není?
Každopádně se tady praví o tom, že to jsou možnosti, které jsou v člověku. Jsou v něm. Ať už tedy tam jsou jako jsoucí, nebo tam jsou jako nejsoucí. Obě tyto možnosti, jak chápat to vyčerpávající nebo to vyčerpatelného... Jednak že témata sama jsou tak hluboká, že ze začátku vypadají jako, přinejmenším ze začátku, nemožné uchopit a vyčerpat. Je-li to v člověku, je v člověku také něco takřka nevyčerpatelného? Ta formulace, zda člověk vyčerpává všechny možnosti, je ještě v omezenosti člověka. Odpovědný za to, že je všechny vyčerpá? Že nenechá nic na vyčerpání možná, ale zdůrazňuje se to proto, že to dosud není. Kde je? Ne vyčerpat, i nové cesty světu. A my teď stojíme před tím a pouštíme se do těch...