Text z roku 1965 představuje záměr studie zaměřené na ontologické pojetí subjektu v kontextu umělecké tvorby a díla. Autor se snaží vyplnit mezeru v dosavadním bádání tím, že se zaměřuje na subjekt jako na klíčový, avšak často opomíjený předpoklad tvorby. Ačkoliv se práce primárně zabývá uměním, její přístup je v zásadě mimoumělecký a filosofický. Cílem je skrze analýzu uměleckých procesů a artefaktů dospět k hlubšímu pochopení podstaty subjektivity. Studie usiluje o rovnováhu mezi abstraktními filosofickými formulacemi a jejich praktickým ověřením v rámci filosofie umění. Tento postup nemá za cíl vytvářet estetickou teorii, ale spíše využít umění jako konkrétní terén pro testování nosnosti ontologických hypotéz. Důraz je kladen na provázanost teoretických struktur s praktickými projevy lidské kreativity, čímž se dosahuje metodologické celistvosti. Přestože je práce zakotvena ve filosofii, její závěry mají ambici osvětlit i relevantní estetické problémy a přispět k širší diskusi o vztahu mezi tvůrcem, dílem a skutečností.
[K projektu studie „Subjekt v umění a ve skutečnosti“]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 21. 7. 1965
- jedná se o část původního dokumentu:
- [Příležitostné poznámky, 1965]
[K projektu studie „Subjekt v umění a ve skutečnosti“]
21. 7. 65
Smysl práce spočívá v zaostření pohledu na tu stránku uměleckého díla, umělecké tvorby a umění vůbec, která patří k předpokladům tvorby, ale která byla opomíjena. Totiž v pohledu na subjekt. Umění je tedy příležitostí k tomu, aby se analyzovala povaha subjektu. Pokud se tedy studie bude zabývat uměním, bude to typický mimoumělecký přístup k uměleckému dílu. Filosofickým cílem, a tedy výsledkem bude výklad určitého ontologického pojetí subjektu. Současně však, protože hlavním předmětem demonstračním bude umění, tvorba, dílo, je třeba určit také cíl po této stránce, neboť ani tu nesmí být ponecháno nic nahodilosti. Především proto, že by tak byla narušena symetrie, vyváženost studie; ale také proto, že ani pojetí uměleckého díla a umění nemůže existovat bez filosofického aspektu, základu, struktury. Tak současně budou teoretické formulace filosofické prověřeny a ve své nosnosti přezkoušeny v konkrétnějším terénu „filosofie umění“. Ani tady nepůjde ve studii o žádné předstírání estetického charakteru studie; nicméně lze mít za to, že příslušné kapitoly z filosofie umění mohou osvětlit i řadu závažných problémů estetických.
### 650721