Tento text se zabývá filosofickým problémem definování „počátků“ jako teoretického východiska pro pochopení skutečnosti. Autor kritizuje pojetí tzv. prvních počátků, jako je například bezprostřední zkušenost, a poukazuje na jejich vnitřní rozpornost: buď postrádají komplexnost reality, která z nich vychází, nebo jsou natolik obsáhlé, že již neodpovídají pojmu počátku. Navrhovaným řešením je nahlížet na počátky jako na vnitřně složité a dynamické entity. Podle autora musí být všechny pozdější dynamické struktury přítomny již v těchto výchozích bodech, ačkoliv se jejich plná komplexnost projevuje až v průběhu dalšího vývoje. Text tak odmítá statické chápání základů poznání i bytí a místo toho zdůrazňuje procesuální charakter reality, v němž je pohyb a vnitřní strukturovanost konstitutivním prvkem již od samotného vzniku.
[Počátky jako východisko a jejich pojetí]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 7. 7. 1967
- jedná se o část původního dokumentu:
- [Příležitostné poznámky, 1967]
[Počátky jako východisko a jejich pojetí]1
7. 7. 67
Pokus o teoretické východisko z tzv. prvních počátků (např. z bezprostřední zkušenosti apod.) musí troskotat především na tom, že v takových „počátcích“ není obsaženo vše, co se objevuje ve skutečnosti. Naproti tomu, je-li tam vše, pak to vlastně nejsou počátky. Řešení je pouze v tom, že se počátky pojmou jako vnitřně složité, a zejména hybné. Už na počátcích je nutno provést (ukázat) všechny dynamické struktury pozdější, i když komplexnost není na této počáteční úrovni definitivní.
### 670707
1 Jedná se o přípravné poznámky k článku Víra a filosofie, in: Křesťanská revue, 35, 1968, č. 6, str. 126–132 (srv. také pozdější vydání: Víra a filosofie, in: L. Hejdánek, Filosofie a víra. Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti II, Praha 19992, str. 57–66). – Pozn. red.