Tento dokument představuje soubor čtrnácti stručných tezí k přednášce či výkladu z 23. července 1967, které jsou v ediční poznámce označeny jako text k tématu antropologie. Dokument načrtává klíčové body zkoumání lidské situovanosti a sebepochopení člověka v rámci dějinného vědomí, které je chápáno jako odstup od bezprostřední zkušenosti. Autor se věnuje kritice ideologie a dešifrování jejích mechanismů, stejně jako rozkladu tradičních onto-teologických konceptů a následnému pádu metafyziky. Skrze tyto body se text dostává k otázkám relativismu a hledání podstaty pravdy v proměnlivé realitě. Významná část osnovy je věnována ontologii času, kde je kladen důraz na vnitřní strukturu časovosti, orientaci na budoucnost a horizont naděje. Závěr osnovy tematizuje rozdíl mezi předmětným myšlením a subjektní aktivitou. Jde o syntetický přehled témat charakteristických pro moderní filosofickou reflexi lidské existence a její dějinnosti.