This text presents a profound philosophical analysis of the ontological nature of relationships between objects, focusing on the distinction between "abstract" and "real" connections. Using a practical example of two planks of identical length located on different continents, the author illustrates that a mere factual correspondence of physical properties can be entirely insignificant without a relevant broader context. An abstract relationship only acquires real and concrete meaning when the object is actively integrated into a specific human activity or function, such as serving as a replacement for another item within a structure. The text further emphasizes that the boundary between abstractness and factual importance is highly relative and shifts according to our current knowledge and the chosen conceptual framework. What initially appears as an insignificant or accidental coincidence can prove to be fundamentally important once new, broader connections are uncovered. Therefore, abstractness is not an inherent property of things themselves but is always inextricably linked to the human approach, interpretation, and the current state of our knowledge.
Vztah
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 31. 5. 1991
- This is a part of the original document:
- 1991
Vztah
Také tam, kde jde nepochybně o skutečnosti, můžeme zjišťovat a konstatovat „faktické“ a v tom smyslu nepochybné vztahy, které však mají „abstraktní“ povahu, resp. které nemají velký nebo dokonce žádný význam. Tak např. můžeme ve Střední Evropě změřit délku nějakého prkna a pak odletět třeba do Kanady a tam najít podobné prkno a přiříznout je tak, aby bylo stejně dlouhé. Okolnost, že obě prkna pak budou stejně dlouhá, je zajisté nepochybná, ale jejich stejná délka představuje jejich pouze zcela abstraktní vztah. Má-li tento zcela abstraktní vztah nabýt reálného významu, musíme podniknout (nebo někdo jiný musí podniknout) ještě něco dalšího (např. může jít o nějaký kryt na způsob bedny, jejíž víko má být přesně zakryto prknem určitého tvaru, my je momentálně nemáme a musíme si je z daného materiálu vyrobit (přiříznout). Pak toto druhé prkno plní funkci onoho prvního a vstupuje tak do vztahů, v nichž se opravdu stává jeho náhradou. Věci mají mnoho vlastností, jimiž se podobají mnoha jiným, aniž by to mělo nějaký přímý, bezprostřední význam či efekt. To všechno je ovšem vždycky nebo téměř vždycky relativní, protože za pomoci určitých nových pojmů lze posléze odkrýt nějaký „reálný“ aspekt těchto „asbtraktních“ vztahů, ovšem právě jen jejich zařazením či zapojením do širších (někdy dokonce velmi širokých) kontextů. Někdy se dokonce může stát, že vztahy, které se nám původně zdály být velmi abstraktni a nevýznamné, se za určitých okolností, např. po poznání nějakých nových souvislostí, ukáží být základně důležité. Abstraktnost některých vztahů není tedy původní a nenáleží k věcem samotným, nýbrž je vždy spjata s naším přístupem a s naším stavem vědění a poznání.
(31. 5. 1991)
### 910531
[Záznam se dochoval jako kartotéční lístek v AUK. Pozn. red.]