Tento text se zabývá specifickým procesem krize a úpadku náboženství v Evropě a oblastech ovlivněných evropskou tradicí. Autor poukazuje na to, že tento jev přesahuje běžné historické výkyvy religiozity a zahrnuje aktivní, racionálně podložené překonávání náboženských struktur. Proces oslabování víry je vnímán jako mnohoznačný a úzce souvisí s moderní identitou člověka. Text zdůrazňuje terminologickou a afektivní složitost pojmů náboženství a religiozita, které v různých kontextech nabývají odlišných významů. Evropská situace je vykreslena jako unikátní kvůli dlouhodobé absenci jiných než tradičních náboženských systémů, přičemž až v současnosti dochází k pronikání mimoevropských vlivů a fragmentů jiných kultur. Autor rovněž nastiňuje pochybnost o tom, zda dominantní evropská tradice naplňuje definici náboženství v pravém slova smyslu, čímž otevírá prostor pro hlubší analýzu proměn evropského duchovního prostoru a jeho konfrontace s modernitou a cizími vlivy, jako je například islám.
Náboženství
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 25. 7. 1991
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1991
Náboženství
Evropě a v některých dalších částech světa, které byly evropskou tradicí hlouběji poznamenány, lze zřetelně vidět zvláštní proces, který bývá nazýván krizí a úpadkem náboženství a náboženskosti. Tento proces se vymyká hned po několika stránkách v dějinách jinak známým vlnám religiozity, které přicházejí a odcházejí. Název úpadek proto vlastně není dost výstižný, protože vlastně nepřipouští pozitivní hodnocení. Součástí a složkou tohoto procesu je totiž aktivní překonávání religiozity, které se opírá o ideové motivy a o racionální důvody. Náboženství v tomto údobí evropských dějin nejenom slábne a mizí, ale je spíše oslabováno, vnitřně i zvenčí narušováno a bouráno. Už to samo o sobě naznačuje, že vztah Evropanů, přesněji snad vysloveno vztah moderního člověka k tomuto procesu není jednoznačný, nýbrž mnohoznačný. Proto také slovo náboženství nebo religiozita neznamená vždycky totéž, takže se musíme vždy znovu tázat, v jakém smyslu je těchto slov v „běžném“ hovoru nebo u toho či onoho myslitele užito. Nejde tu však zase jen o nějakou dohodu terminologickou, protože slova mají také své afektivní konotace, a v tomto případě jsou právě ony velmi silné a důležité. Evropská situace je zvláštní a snad přímo jedinečná právě tím, že tu až do doby zcela nedávné neexistovalo ve významném zastoupení žádné z původních evropských náboženství ani žádné z náboženství neevropských. Teprve v době nejnovější začínají do Evropy znovu pronikat různé náboženské směry či spíše jejich zlomky, jejichž domovem jsou jiné kultury a jiné části světa (výjimku představuje jen islám, který kdysi do jižní Evropy pronikal a dnes se zdá – zejména s přistěhovalectvím – pronikat znovu). Až donedávna se Evropané důvěrně seznamovali pouze s jediným „náboženstvím“, o kterém ovšem lze být na pochybách, zda to je opravdové náboženství, jak si ještě ukážeme.
(910725)