This document presents the fundamental principles of philosophical inquiry, defining philosophy as a discipline that distinguishes itself from specialized sciences through its inherent orientation towards the whole, rather than focusing on isolated aspects or abstractions. The author outlines ten key points that characterize authentic philosophizing, emphasizing the necessity of reflection. This reflection involves the philosopher focusing attention on their own thinking process, as philosophy must account for itself as an integral part of the totality it examines. The text argues that reflection is not an optional conclusion but the most essential element that must be integrated into every step of philosophical work. The peak of philosophical thought is attained when philosophy itself becomes its decisive theme without losing its connection to the broader context. Ultimately, reflection does not mean turning away from the world; instead, it is the primary means for a true and meaningful encounter with reality. Only through this conscious methodology can a philosopher formulate essential questions about their situational and ontological experience.
Filosofie
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 3. 1. 1992
- This is a part of the original document:
- 1992
Filosofie
Od samého počátku si musíme uvědomit několik základních věcí, bez nichž se naše orientace směrem k filosofii a ve filosofii ukáže jako defektní.
1. Filosofie se liší od každé odborné vědy mj. tím, že se vztahuje k celku (tj. že nezůstává u abstrakcí, u jednotlivých aspektů nebo částí celku).
2. Nesmí-li filosofie ztratit nic z celku, k němuž se vztahuje, musí pamatovat na sebe, neboť také ona náleží k tomuto celku.
3. Opravdu filosofovat nelze, aniž bychom myslili a mluvili také o filosofování samotném a o filosofii.
4. Pouhé mluvení o filosofii (a o tom, co k ní náleží) ještě nemusí být filosofické, tj. nemusí to být filosofie.
5. Velmi mnoho, ne-li všechno, záleží na tom, jak filosofie myslí sebe a na sebe, tj. jak své vlastní podnikání podrobuje reflexi, a jak tuto reflexi organicky zapojuje do svého podnikání.
6. Vrcholu filosofického myšlení je dosahováno všude tam, kde se filosofie stává svým rozhodujícím tématem, ovšem s nijak nepotlačeným vztahem k celku.
7. Tohoto vrcholu se filosof musí snažit dosahovat každým svým krokem, nikoliv tedy až v závěru, v posledních krocích svého filosofování.
8. Právě to máme na mysli, když říkáme, že nejvlastnějším elementem filosofování je reflexe.
9. Reflexe znamená rozhodující soustředění pozornosti filosofa na sebe, resp. na své filosofování, neboť pouze díky němu a v něm se filosof dostává k celku a k čemukoliv v rámci celku. V reflexi se tedy ani od celku vůbec, ani od jednotlivých celků neodvrací, nýbrž teprve tak se s nimi doopravdy a v pravém porozumění setkává.
10. Teprve na základě řečeného (a dostatečně uvědoměného) může filosof pravým způsobem klást otázku, s čím se ve svém filosofován vlastně a tedy bytostně (a tedy aktuálně a situačně) setkává.
Písek, 3. 1. 1992
(Písek, 920103-1.)