This text explores the relationship between the concepts of necessity and probability when evaluating events and processes. Starting from the mathematical definition of probability, the author examines whether necessity can be considered an objective phenomenon or merely a form of subjective certainty. A central issue discussed is the discrepancy between the macro-world, where certain events appear necessary, and the quantum micro-world, which is governed solely by probabilistic laws. The text raises the question of how macroscopic necessity can emerge from a micro-level that lacks it. If we reject the existence of a specific agent responsible for eliminating low-probability outcomes, we must conclude that what we perceive as necessity is actually just an extremely high probability. In this view, exceptions are simply so rare or difficult to detect that they create an illusion of absolute certainty. Consequently, the paper challenges the absolute nature of physical laws and suggests viewing them through the prism of statistical probability.
Nutnost a pravděpodobnost
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 8. 3. 2016
- This is a part of the original document:
- 2016
Nutnost a pravděpodobnost
Když posuzujeme různé děje či události (spíš než „předměty“ resp. jejich výskyt) podle četnosti, můžeme pravděpodobnost jejich „výskytu“ (či toho, že nastanou) vyjádřit číslem. Tím se ostatně zabývá celé odvětví matematiky (teorie pravděpodobnosti resp. počet pravděpodobnosti). Tím, že mluvíme o pravděpodobnosti nějakého jevu (nějaké události apod.) připouštíme zároveň, že nejde o jev „nutný“, přičemž nutností rozumíme stoprocentní pravděpodobnost, tj. jistotu, že za určitých okolností vždycky takový děj či taková událost nastane. Otázkou tu ovšem je, zda tím máme na mysli jistotu subjektivní nebo zda mluvíme o nutnosti ve věcném smyslu, bez hodnocení subjektivní jistoty. A tak se ukazuje, že před sebou máme zásadní problém, zda vůbec můžeme mluvit o „nutnosti“ (resp. o „nutnostech“) jako o čemsi zcela „objektivním“. Teoretičtí fyzikové připouštějí, že v makrosvětě něco takového jako objektivní nutnosti vskutku existují, ale mají za to, že o ničem takovém nelze mluvit v kvantovém mikrosvětě, kde vládnou jen pravděpodobnosti. To by však znamenalo, že je třeba vysvětlit, jak se děje v makrosvětě mohou někdy jevit jako „nutné“, jestliže v mikrosvětě žádná nutnost neexistuje, nýbrž jen větší nebo menší pravděpodobnosti. Pokud nechceme předpokládat nějakého speciálního „činitele“, který by nesl odpovědnost za vyřaďování i těch nemenších zbytků nepravděpodobnosti (= nízké pravděpodobnosti) pro některé děje, budeme nuceni předpokládat, že každá nutnost se jako nutnost může pouze jevit (tj. může se pouze zdát, že jde o naprostou nutnost), zatímco ve skutečnosti jde o pouze o vysokou pravděpodobnost, při které nám většinou výjimky unikají jednak pro svou vzácnost, jednak pro nesnadnost jejich zjišťování.
(Písek, 160308-1.)