Tento text se zabývá ontologickou otázkou původu života a jeho postavením jako svébytného zdroje. Autor zkoumá klasické dilema, zda oživenost může vzniknout z neživé hmoty, nebo zda život nutně předpokládá předchozí život, což vyjadřuje princip omne vivum e vivo. Odvolává se na antické filosofy, kteří se rozcházeli v názoru, zda je život součástí prvopočátku (arché), či nikoliv. Přestože moderní věda formulovala různé hypotézy o spontánním vzniku života, takový proces nebyl nikdy přímo pozorován a ani pokusy o vytvoření umělého života zatím nebyly úspěšné. Text dále argumentuje, že i kdyby člověk vytvořil jednoduchý organismus, stále by v tomto procesu vystupoval jako živý činitel, čímž by teze o nutnosti předchozího života nebyla vyvrácena. V závěru autor připomíná, že otázka původu života zůstává otevřená, a zmiňuje přetrvávající relevanci hypotézy panspermie. Hlavním motivem je úvaha, zda je život autonomním fenoménem, který k existenci potřebuje sebe sama jako nezbytnou podmínku.
Život – zdroj
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 25. 1. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
Život – zdroj
V případě „života“ bude důležité si položit otázku, zda můžeme oživenost považovat za výtvor nebo produkt něčeho jiného než život, nebo zda můžeme trvat na tom, že život nemůže vzniknout bez života. Už nejstarší filosofové se v této věci rozcházeli; někteří měli za to, že život musí být čímsi původním, tedy součástí arché, zatímco jiní měli za to, že sama arché oživená není. (V zachovaných zlomcích ovšem nenajdeme výslovnou souvislost se „životem“; to je však teď pro nás vedlejší.) Běžná zkušenost nám říká, že život nevzniká bez života resp. z ne-života. Bylo to už kdysi formulováno jako pravidlo: omne vivum ex ovo; vzhledem k tomu, že u nejnižších organismů nemůžeme dost dobře mluvit o vejcích, můžeme to zobecnit: omne vivum e vivo. Navzdory tomu, že bylo vymyšleno už vícero hypotéz, jak asi mohl život vzniknout nebo opakovaně vznikat z neživota (neživých jsoucen), nebyl takový spontánní vznik zaznamenán ani pozorován. Dokonce se dosud nezdařilo vytvořit nějaký sebejednodušší organismus uměle; ovšem ani kdyby se to zdařilo, nebyla by tím popřena teze, že jen ze živého může vzniknout živé, neboť tvůrcem umělého života by tak byl zase člověk. Nicméně i tak by zůstával v platnosti zásadní problém: byl by v takovém případě člověk skutečně „autorem“, „tvůrcem“ života (byť primitivního), nebo by i tak vždycky potřeboval, aby „život“ sám stál jak při něm, tak zejména při jeho výtvoru? Jak je vidět, ani stará, již několikrát opuštěná hypotéza tzv. panspermie, ještě stále nemůže být vyloučena.
(Písek, 150125-1.)