Tento text se zabývá otázkou, jaký počátek filosofování lze v dnešní době ospravedlnit s ohledem na nedostatky dřívějších klasických přístupů, jako bylo Descartovo „cogito“. Autor navrhuje začít kritikou běžné „každodenní“ zkušenosti, která však není nikdy zcela původní ani čistě individuální. Každodenní zkušenost je totiž od počátku formována kolektivními vlivy, které přebíráme z rodinného, školního a společenského prostředí. K původní, výhradně individuální zkušenosti s okolním světem nemáme podle autora přímý přístup; je nutné ji teprve zpětně vykonstruovat a vyvodit na základě pozdějších, společensky podmíněných vjemů. Jako příklad takové konstrukce uvádí autor koncept „bezprostřední zkušenosti“ (immediate experience) v anglosaské tradici. Abstract zdůrazňuje, že moderní filosofické tázání musí kriticky reflektovat společenskou podmíněnost lidského vědomí a neschopnost dosáhnout ryzí subjektivity bez předchozího zprostředkování kolektivní zkušeností.
[Co dnes může být počátkem filosofování]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 7. 8. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
[Co dnes může být počátkem filosofování]
Jaký start filosofování lze dnes ospravedlnit (když už víme o většině nedostatků, jimiž se vyznačovaly dřívější, tj. kdysi klasické pokusy (jako je např. Descartovo „cogito“ apod.)? Zdá se být zcela na místě začít s kritikou těch nejběžnějších, „každodenních“ zkušeností. Ty totiž nikdy nejsou jen vlastními původními zkušenostmi, nýbrž jsou bytostně ovlivněny do té doby již mocně navázanými a působícími zkušenostmi „kolektivními“, přejatými od rodiny, školy, okolních lidí atd. Můžeme-li vůbec něco označit jako původní výhradně individuální zkušenosti s okolím, pak k tomu nepochybně nemáme a nemůžeme mít přímý přístup, ale musíme to na základě pozdějších, již společností ovlivněných zkušeností vykonstruovat, tedy i vysoudit. (Příkladem nám může být konstrukce prvků tzv. bezprostřední zkušenosti, immediate experience, v anglosaské tradici.)
(150807-1)