Tento text se zabývá otázkou, jaký počátek filosofování lze v dnešní době ospravedlnit s ohledem na nedostatky dřívějších klasických přístupů, jako bylo Descartovo „cogito“. Autor navrhuje začít kritikou běžné „každodenní“ zkušenosti, která však není nikdy zcela původní ani čistě individuální. Každodenní zkušenost je totiž od počátku formována kolektivními vlivy, které přebíráme z rodinného, školního a společenského prostředí. K původní, výhradně individuální zkušenosti s okolním světem nemáme podle autora přímý přístup; je nutné ji teprve zpětně vykonstruovat a vyvodit na základě pozdějších, společensky podmíněných vjemů. Jako příklad takové konstrukce uvádí autor koncept „bezprostřední zkušenosti“ (immediate experience) v anglosaské tradici. Abstract zdůrazňuje, že moderní filosofické tázání musí kriticky reflektovat společenskou podmíněnost lidského vědomí a neschopnost dosáhnout ryzí subjektivity bez předchozího zprostředkování kolektivní zkušeností.