This text examines the philosophical prerequisites necessary for a meaningful conceptualization of "freedom." The author identifies two fundamental conditions for freedom to be possible. First, the principle of pan-causality must be rejected in favor of the view that a developing situation does not have a single, predetermined outcome but remains open to multiple possibilities. Second, there must be a source capable of active intervention to influence this process. This source is defined as the "subject." The subject cannot be classified simply as one of the objects within a situation; instead, its reality and existence must be recognized as having a non-objective "inner self" that functions as an autonomous source of action. As a source of initiative, the subject is not merely an effect of prior causes. The reflection emphasizes that without acknowledging these ontological premises—the openness of events and the non-objective nature of subjectivity—any discourse on freedom remains philosophically groundless. Freedom is thus inextricably linked to the subject's capacity to intervene in an undetermined flow of events.
[Předpoklady smysluplného přemýšlení o „svobodě“]
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 7. 8. 2015
- This is a part of the original document:
- 2015
[Předpoklady smysluplného přemýšlení o „svobodě“]
Abychom mohli smysluplně hovořit (a myslit) o „svobodě“ musíme předpokládat dvojí: jednak musíme připustit, že daná situace (a ta je přece v pohybu, děje se) nemá jenom jedno jediné možné vyústění, ale za druhé že do toho jejího dění může něco či někdo zasáhnout a tak je třeba jen trochu, ale někdy i víc než trochu ovlivnit. Filosoficky to znamená odmítnutí pankauzality (tj. všeobecné kauzality), jednak připuštění zdroje takových aktivních zásahů, který sám nemůže být pouhým následkem čehokoli předcházejícího. Tento zdroj pojmenujeme jako „subjekt“. Sám tento subjekt (jako celek) nemůžeme ovšem zahrnout mezi předměty (objekty), které jsou v situaci dány, ale na druhé straně musíme připustit jeho skutečnost, tj. jeho „existenci“ mezi jinými skutečnostmi, ať už danými jako předmětné, anebo jinými subjekty, které krom své předmětné stránky mají ještě také stránku nepředmětnou (mají své „nitro“ jako zdroj akcí).
(150807-4)