Tento text zkoumá etymologické a sémantické rozdíly mezi pojmy „skutečnost“ a „realita“. Ačkoliv jsou tyto termíny v běžném jazyce často zaměňovány, autor poukazuje na jejich odlišné kořeny a významové nuance. Slovo realita je odvozeno od latinského „res“ (věc), což naznačuje sklon k objektivizaci a nivelizaci všeho jsoucího na úroveň věcnosti. Naproti tomu český termín „skutečnost“ je etymologicky spjat se slovem „skutek“, čímž zdůrazňuje aktivitu, činnost a proces uskutečňování. Na základě tohoto rozlišení autor navrhuje vnímat skutečnost jako širší filosofický rámec, který v sobě zahrnuje nejen materiální realitu (svět věcí), ale také fenomény nevěcné povahy. Text tak vybízí k přesnějšímu pojmovému vymezení, které přesahuje běžný jazykový úzus a umožňuje lépe uchopit dynamickou povahu bytí. Skutečnost v tomto pojetí není pouhým souhrnem věcných objektů, nýbrž komplexnějším procesem, do něhož je věcná realita organicky zahrnuta.
Skutečnost a realita
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 18. 9. 2015
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2015
Skutečnost a realita
Slovníkově znamenají oba termíny jakoby totéž, ale to je jen otázka lexikální konvence. Svými kořeny sahají obě slova vždy někam jinam: slovo realita je odvozeno od res = věc, a znamená v jistém smyslu jakousi nivelizaci všeho jsoucího resp. „skutečného“ na něco věcného (až „věcového“). Naproti tomu české slovo „skutečnost“ ukazuje na „skutek“, tedy na uskutečňování, tedy aktivitu, činnost. Využijeme proto této šťastné okolnosti (náhody?) a zahrneme veškerou realitu, tj. všechny reálné věci, do rámce skutečnosti, která pak bude pojmově rozsáhlejší, širší a pojme do svého rámce i skutečnosti nevěcové, ne-věcné. Jaké to budou? Tady záleží na našem rozhodnutí, co jak nazveme (na běžný úzus se tu nemůžeme spolehnout, protože nebývá dostatečně upřesněn).
(Písek, 150918-1.)