Tento text pojednává o základním úkolu filosofie, kterým je pomoc člověku při orientaci ve světě a ve vlastním životě. Autor zdůrazňuje, že tato orientace nikdy nezačíná zcela od nuly, nýbrž vždy navazuje na předchozí formy porozumění, ať už předfilosofické nebo starší filosofické systémy. Z toho důvodu je nezbytnou součástí filosofické práce kritický odstup a reflexe těchto předpokladů. Jelikož je svět nahlížen jako dynamické dění, musí orientace ve světě nutně zahrnovat i rozměr dějinný. Text dále argumentuje, že orientace ve světě (Weltorientierung) a orientace v životě (Lebensorientierung) jsou neoddělitelné procesy, které spolu tvoří jednotný celek. Tato integrita je pak považována za určující znak každé autentické filosofie. Filosofie tak nepředstavuje pouze teoretickou disciplínu, ale životně důležitý nástroj pro integritu lidské existence v čase a prostoru.
Filosofie – hlavní úkol
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 26. 1. 2014
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2014
Filosofie – hlavní úkol
Mezi hlavní úkoly filosofie náleží nepochybně významná (a svým způsobem nepominutelná a nepostradatelná) pomoc člověku (každému člověku!) v tom, jak se orientovat ve světě a ve svém vlastním životě. A protože taková orientace nezačíná nikdy až filosofií, nýbrž každé filosofii vlastně nejprve předchází, náleží k filosofii nutně také jistá kritičnost a tudíž distance vůči již nějak zahájené a uplatňované orientaci „předcházející“, a to jak oné předfilosofické, tak i každé jiné, jinak zaměřené, „starší“ orientaci filosofické. A protože není možná a ani myslitelná taková orientace, která by byla nějak na samém počátku a nebyla by jakýmsi – v něčem pozitivním, v něčem jiném negativním – navázáním na orientaci předcházející (a to až k oné orientaci, která je spjata vůbec s každým organickým životem, daleko před vznikem vědomí a myšlení), musí ona orientace ve světě nutně zahrnovat také orientaci dějinnou (tj. v dějinách), neboť svět je dějem a v některých vrstvách (úrovních) dějem vysloveně dějinným. A právě tím je ona orientace ve světě (Weltorientierung) a orientace ve vlastním životě (Lebensorientierung) nezbytně propojena, tj. ani jedna není možná ani myslitelná v oddělenosti od té druhé. Tato anticipovaná, ale těžko dokazatelná (byť požadovatelná) integrita má být, musí být a snad vskutku je vlastní každé opravdové filosofii.
(Písek, 140126-1.)