Tento text se zabývá analýzou vztahu mezi pojmem jakožto nástrojem pojímání a předmětem, který je jím pojímán. Autor rozlišuje dvě úrovně tohoto vztahu: vztah k intencionálnímu modelu a vztah k samotné skutečnosti. Zatímco vazba mezi pojmem a myšlenkovým modelem je výlučná a vzájemně jednoznačná, vztah ke skutečnosti takovou výlučnost postrádá. Jedna skutečnost může být platně uchopena různými pojmy a naopak jeden pojem může odkazovat k široké škále konkrétních skutečností stejného druhu. Text dále zkoumá problematiku „uplatnění“ či „aplikace“ pojmu na realitu, přičemž odkazuje na filosofické pojetí Jana Patočky. Klíčovým bodem je pochopení, že proces myšlenkového zmocnění se reality skrze pojmy není prostým odrazem, nýbrž komplexním vztahem zprostředkovaným mentálními modely, které umožňují intelektuální uchopení světa. Tato reflexe přispívá k hlubšímu porozumění epistemologickým základům lidského myšlení a povaze pojmového uchopování reality v kontextu fenomenologické tradice.
Pojem a pojímané
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 20. 4. 2013
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2013
Pojem a pojímané
Máme-li upřesnit vztah mezi pojmem (jakožto pojímajícím resp. hybným prostředkem pojímání) a pojímaným, tj. tím, co je pojmem (za pomoci pojmu) pojímáno, musíme především rozpoznat a nahlédnout, že většina pojmů pojímajících se vztahuje ke dvěma odlišným „pojímaným“, totiž pojímá jednak příslušný intencionální model a poukazuje k němu, ale na druhé straně pojímá svým (specifickým) způsobem nějakou „skutečnost“. Zatímco vztah mezi pojmem pojímajícím a příslušným myšlenkovým modelem je oboustranně výlučný, vztah mezi pojmem pojímajícím a skutečností pojímanou jakožto takovou takto výlučný není. Jedinou určitou „skutečnost“ můžeme pojímat různými pojmy (rozumí se platně, nikoli tedy chybně), a stejně tak jediným pojmem (ovšem vždy za pomoci téhož jediného příslušného myšlenkového modelu) můžeme mínit velice mnoho různých skutečností (obvykle říkáme: skutečností téhož druhu apod.). Tzv. „uplatnění“ nějakého pojmu v co možná přesném poukazu na nějakou skutečnost (mluvíme někdy o „pochopení“ či „uchopení“ té skutečnosti v myšlence, podobně o „pojetí“ čili „zajetí“, o „zmocnění se nějaké skutečnosti v myšlence atd.) je někdy charakterizováno jako „aplikace“ (Patočka např. mluví o „platnosti“ pojmů anebo o „aplikování našich kategorií na realitu – Péče III, s. 607 aj.).
(Písek, 130420-1.)